Dne 23. prosince 2024 došlo k publikaci paragrafovaného znění návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen „Energetický zákon“) a zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury (dále jen „Liniový zákon“) (dále jen „Návrh“).
Jedná se o sněmovní tisk č. 883, který byl včera projednán vládou ČR, která k němu přijala souhlasné stanovisko a doporučila ještě několik vyjasnění. Lze však očekávat, že Návrh bude v Poslanecké sněmovně projednáván již v tomto měsíci. Znění Návrhu lze v plném rozsahu nahlédnout zde.
Návrh cílí na zajištění energetické bezpečnosti, tj. zajištění schopnosti elektrizační soustavy České republiky pokrýt veškerou spotřebu elektřiny i v těch nejvytíženějších obdobích.
Návrh má proto zabránit tomu, aby docházelo k náhlému ukončování provozu elektráren, neboť úbytkem výrobní kapacity elektráren by mohlo dojít k ohrožení schopnosti české elektrizační soustavy náležitě pokrývat spotřebu elektřiny. Z toho důvodu mají podle Návrhu výrobci elektřiny provozující elektrárny s výkonem 100 MW a více oznámit Energetickému regulačnímu úřadu (dále též jen „ERÚ“) svůj záměr ukončit provoz těchto elektráren předem, přičemž ERÚ bude moci zabránit ukončení provozu určité elektrárny, tím, že uloží provozovateli povinnost udržovat provoz nad rámec licence, případně bude moci uložit povinnost provozovat takovou elektrárnu jinému výrobci elektřiny, pokud to stávající provozovatel odmítne. Pokud by příjmy z výroby elektřiny v rámci dané elektrárny nepřesáhly náklady na výkon této činnosti, bude provozovateli dle Návrhu náležet náhrada, a to včetně náhrady přiměřeného zisku. Výši náhrad by měl dle Návrhu stanovit ERÚ a měly by být hrazeny prostřednictvím regulované části ceny elektřiny za systémové služby. Návrh tedy počítá s tím, že náklady výše uvedeného mechanismu budou nepřímo nést spotřebitelé elektřiny.
K dosažení výše uvedeného cíle má dále přispět i změna Liniového zákona, jejímž cílem je zjednodušení povolovacích procesů u tzv. staveb pro energetickou bezpečnost. Za stávajícího právního stavu jsou jako stavby pro energetickou bezpečnost designovány zejména jaderné elektrárny. Návrh zahrnuje do této kategorie i stavby výroben elektřiny z plynu o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více. O povolení takových staveb již dnes rozhoduje Dopravní a energetický stavební úřad (dále jen „DESÚ“), který pak v souladu s Návrhem může o jejich povolení rozhodovat přednostně před jinými záměry.
V praxi se změny projeví například tím, že proti rozhodnutí o povolení záměru, které se bude týkat staveb pro energetickou bezpečnost, nebude možné podat odvolání nebo i tím, že dotčené orgány budou povinny svá závazná stanoviska v řízení o povolení záměru vydat nejpozději do 20 dnů od podání návrhu anebo dožádání. Tuto lhůtu nebude možné prodloužit. Nevydá-li příslušný dotčený orgán závazné stanovisko v této lhůtě, uplatní se zákonná fikce souhlasného a bezpodmínečného závazného stanoviska. Dále nebude nutné v případě, že je pro dané území, ve kterém má být stavba realizována, vydán územní plán, nařizovat tzv. veřejné ústní jednání, v rámci kterého by účastníci případně uplatnili své námitky proti povolovanému záměru.
Zjednodušen by měl být i proces doručování, neboť návrh zákona pokládá řízení o povolení stavby pro energetickou bezpečnost automaticky za řízení s velkým počtem účastníků, což znamená, že písemnosti v řízení budou doručovány veřejnou vyhláškou. To však neplatí pro žadatele, obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn a dotčené orgány, těm budou písemnosti doručovány přímo (např. prostřednictvím datové schránky).
Pro stavby pro energetickou bezpečnost bude dále platit, že povolení záměru bude mít platnost stanovenou nikoli na standardní 2 roky, ale rovnou na 5 let.
Navíc by dle Návrhu mělo dojít i k jistým změnám v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA). Nově v případě, že příslušný orgán v závěru zjišťovacího řízení určí, že provedení posuzování vlivů na životní prostředí nutné není, nebude možné podat proti takovým závěrům odvolání. Odvolací řízení by totiž mohlo celý proces EIA značně prodloužit a tím pádem oddálit realizaci záměru samotnou.
Nakolik budou výše uvedené změny v závislosti na průběhu legislativního procesu promítnuty do znění Energetického a Liniového zákona, budeme bedlivě sledovat a o dalších osudech předloženého Návrhu, včetně průběhu schvalování v legislativním procesu Vás budeme informovat.
