Povodně zasáhly řadu velkých i menších firem. Někde se pracovat vůbec nedalo, jinde částečně, případně byli zaměstnanci převedeni na jinou práci. Na otázky, jaká jsou práva zaměstnanců v této souvislosti, odpovídá advokátka Lucie Kalašová.
Moji firmu vyplavila voda. Zaměstnavatel mě hned první den požádal, abych šla pomoci uklízet zatopené prostory. Má na to právo?
Jednostranné převedení na jinou práci je v zákoníku práce striktně regulováno. Důležitou roli hraje druh práce uvedený v pracovní smlouvě. V souvislosti s povodněmi ale může zaměstnavatel jednostranným rozhodnutím převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána. To však lze, jen pokud je to třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody či ke zmírnění jejich bezprostředních následků. A výhradně jen na nezbytně nutnou dobu.
To znamená, že zaměstnavatel nemůže zaměstnance převést na jinou než sjednanou práci, která by spočívala v dlouhodobém odstraňování následků živelní události. Pokud by z důvodů většího rozsahu následků způsobených povodní potřeboval zaměstnance převést na jinou práci na delší dobu, musel by se se zaměstnancem dohodnout na písemné změně pracovní smlouvy, co se týče sjednaného druhu práce.
Zaměstnavatel mi řekl, ať zůstanu doma, žádnou práci mi nepřidělil. Mám nárok na náhradu mzdy?
Pokud zaměstnanec nemohl pracovat z důvodů na straně zaměstnavatele, hovoříme o tzv. překážce na straně zaměstnavatele, za kterou má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy. Jak vysoká náhrada mzdy musí být, záleží na tom, v čem spočívá její příčina.
Hraje roli ve věci výše náhrady mzdy, jak dlouho překážka v práci trvala?
Délka trvání překážky v práci nemá vliv na procentuální sazbu poskytované náhrady mzdy. Překážka v práci může trvat klidně jen část směny, směnu celou nebo i více směn. Může pokrývat celou týdenní pracovní dobu nebo její část. Obecně lze říci, že pro správné mzdové vyúčtování je třeba rozlišovat dobu, kdy zaměstnanec skutečně pracoval a kdy pracovat nemohl pro překážku na straně zaměstnavatele.
Za dobu, kdy pracoval, zaměstnanci náleží dosažená mzda. Za dobu, kdy pracovat nemohl, má nárok na náhradu mzdy ve výši podle příčiny, která překážku v práci způsobila. Pravidla o snížené náhradě mzdy se nikdy nevztahují na dobu, kdy zaměstnanec skutečně pracoval, a to bez ohledu na to, zda zaměstnanec odpracoval celou směnu nebo pouze její část.