Manželská smlouva je u nás je poměrně novým právním institutem. Umožňuje manželům upravit si vzájemné majetkové vztahy odlišně od zákonem stanoveného režimu, tedy například společné jmění zúžit nebo rozšířit. Jak může pomoci? A co patří do společného jmění manželů?
Brali se ve zralém věku, manželství ale dlouho nevydrželo. Rozvedeni byli během 15 minut, už rok se dohadují o majetek. Bývalá manželka chce prostě vše napůl. A to včetně věcí, které měl její ex už přes svatbou. Dokonce požaduje půl milionu za zhodnocení manželovy firmy, aniž by v ní kdy pracovala nebo se jakkoliv podílela na jejím zisku. „Mám za to, že napůl je pouze tzv. společné jmění manželů, co do něj patří a co ne?“ ptá se čtenář iDNES.cz
Společné jmění manželů (SJM) vzniká uzavřením manželství a trvá po celou dobu trvání manželského svazku.
Jeho součástí je ze zákona vše, co nabyl jeden z manželů nebo oba společně za trvání manželství, ze společných prostředků. „Součástí SJM se tedy stane například dům, který manželé postavili za doby trvání manželství, pozemek, který manželé koupili za doby trvání manželství či podíl v obchodní korporaci, kterou manželé založili za trvání manželství,“ upřesňuje advokát Adam Stawaritsch z bpv Braun Partners.
Součástí SJM se naopak nestane to, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, jeho oblečení či například nemovitost, kterou dostal darem nebo ji zdědil
Do společného jmění manželů patří i dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. „Pokud si manželé vezmou půjčku společně, vždy bude součástí SJM jako jeho pasivum, pokud si půjčku vezme pouze jeden z manželů bez souhlasu druhého, půjde o pasivum SJM jen v případě, že půjčka byla použita na potřeby rodiny, třeba na opravu auta, kterým manželé vozí děti do školy,“ vysvětluje advokát.
Společné jmění manželů vzniká ze zákona automaticky. Pokud vám ale z nějakého důvodu nevyhovuje a chcete se na majetku dohodnout jinak, můžete sepsat manželskou smlouvu.
„Manželská smlouva chrání před odpovědností za partnerovy dluhy, a to ať už o nich manželé již vědí, nebo mají teprve vzniknout. Smlouvou si také určí, zda budou po svatbě nabývat majetek do společného jmění, nebo ze společného jmění něco vyloučí. Ať už peníze, nebo hmotný majetek,“ říká Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR.
Smlouva upravující majetkový režim manželů tedy jasně stanovuje, komu konkrétní majetek patří. Je nadřazena režimu SJM – společné jmění manželů. Upravit vlastnictví majetku manželskou smlouvou se hodí nejen pro případ rozvodu, ale i exekuce.
„Nejčastější případy, před kterými smlouva uzavřená před svatbou chrání, jsou staré dluhy a následné zabavení majetku i nedlužícímu z manželů.,“ dodává Radim Neubauer. Pokud se jeden z manželů rozhodne například začít s podnikáním až během manželství, může být smlouva podepsaná i po svatbě.
Manželská smlouva je poměrně nový právní institut, vznikla na začátku devadesátých let. Neměla ale tolik možností a lidé byli docela skeptičtí, uzavírali maximálně stovky smluv ročně.
„Změnou, která zvedla zájem o smlouvy, byla možnost upravit majetkové vztahy manželů i k majetku, který do té doby patřil oběma. V roce 1998 došlo k přejmenování bezpodílového spoluvlastnictví manželů na společné jmění manželů a nově bylo možné upravovat i již vzniklé majetkové vztahy,“ uvádí Neubauer. Například když se jeden z manželů rozhodl podnikat, mohl společný dům, který dosud vlastnili oba manželé, převést na manželku, aby v případě neúspěchu odpovídal pouze svými prostředky.
S příchodem nového občanského zákoníku, který nabyl účinnosti 1. ledna 2014, došlo k několika významným změnám, například k flexibilitě v úpravě majetkového režimu. NOZ umožnil manželům upravit majetkové vztahy podle jejich potřeb výběrem ze:
– zákonného majetkového režimu (co získají během manželství, je součástí SJM, tedy obou),
– smluveného majetkového režimu (umožňuje dohodu na odlišné úpravě majetkových poměrů, například zúžit či rozšířit společné jmění o konkrétní věc či nemovitost),
– režimu oddělených jmění (každý z manželů spravuje svůj majetek samostatně a společné jmění nevzniká),
– režimu vyhrazujícího vznik společného jmění ke dni zániku manželství.
Smlouvu si páry mohou nechat zapsat do veřejného seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Výhodou je, že existenci takové smlouvy nemusí žádný z manželů dokládat třetí straně – ta je povinna si případnou existenci smlouvy v seznamu sama ověřit. Například i exekutor je povinen zjistit, zda dotyčný, na jehož majetek chce exekuci vykonat, v seznamu figuruje. V kladném případě se musí podle smlouvy zachovat, tedy například vyjmout z exekuce majetek, který patří výlučně druhému z manželů.
Smlouvy o manželském majetkovém režimu mají svůj význam. „Ne každý je na to stavěný, přece jen požadavek na sepsání manželské smlouvy může být vnímán jako určitý výraz nedůvěry v budoucí vztah, ale ono to může mít naopak i přínos – taková smlouva vám kupodivu manželství může třeba i zachránit,“ míní advokát Pavel Nastis. Má na mysli případy, kdy jeden z manželů podniká a je zde určitá hrozba, že se dostane do dluhů. Předmanželská smlouva může druhého ochránit a zachránit část rodinného majetku před exekucemi.
„Podle mých zkušeností, pokud manželé mají uzavřenou majetkovou smlouvu, zpravidla se při rozvodu dohodnou i ohledně úpravy péče o děti. Je to totiž zejména majetek, který je příčinou sporů mezi manželi a který jitří jejich emoce. I z tohoto pohledu se tedy uzavření majetkové smlouvy vyplatí,“ uzavírá Adam Stawaritsch.
