7. 3. 2025
Publikované články
Poslanecká sněmovna přehlasovala Senát a schválila důležitou novelu energetické zákona Lex OZE III, která přináší flexibilitu a rozvoj moderní energetiky. Návrh ale prošel i s přílepkem hrozícím snížením podpory pro starší fotovoltaické elektrárny. Ten mění pravidla hry 15 let po uvedení elektráren do provozu.
Novela stojí na základních principech akumulace, flexibility a agregace flexibility. Díky tomu pomůže vyrovnávání odchylek v energetické síti a snížit závislost na fosilních palivech. „Změna umožní využívat flexibilitu daných zařízení a nabízet ji agregátorům flexibility za finanční odměnu. Cílem tohoto opatření je zvýšit stabilitu energetické sítě a snížit závislost na fosilních zdrojích,“ vysvětluje Malvína Urbánková z advokátní kanceláře Rowan Legal.
Podle Laury Otýpkové, právničky expertní skupiny Frank Bold může flexibilita v energetickém systému snížit náklady na energie pro koncové spotřebitele o 12 až 42 procent. Vyplývá to z dat Evropské komise.
Obchodníci s energiemi musí stanovit tzv. index zajištění, z něhož vyplyne, zda má obchodník nakoupen dostatek energií pro pokrytí potřeb zákazníků. „Díky tomu zabráníme nekalým praktikám a cílíme na to, aby se už neopakovala situace, jakou na konci mandátu minulé vlády pocítili lidé na 900 tisících odběrných míst při krachu Bohemia Energy,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Součástí schválené novely je ale i kontroverzní přílepek Ministerstva financí, který byl důvodem vrácení návrhu Senátem. Majitelé fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 s výkonem nad 30 kWp nyní čekají nové administrativní povinnosti. Sami musí začít kontrolovat vnitřní výnosové procento a posuzovat, zda jejich elektrárny nepřekračují povolenou ziskovost.
„Pokud provozovatelé kontrolu neprovedou a nenahlásí výsledky včas (do čtyř měsíců od účinnosti Lex OZE III), mohou ztratit nárok na podporu úplně. Dospějí-li k tomu, že nárok na podporu nesplňují, jsou povinni se jí na základě individuálního posouzení vzdát. Při nesplnění těchto povinností hrozí vysoké pokuty,“ vysvětluje Iva Wenzel z advokátní kanceláře bvp Braun Partners.
Nové povinnosti mohou negativně dopadnout i na provozovatele jako jsou školy, nemocnice nebo obce. Podle Wenzel je tak možné, že právě proto ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček při diskusi v Poslanecké sněmovně oznámil, že chce v další novele energetického zákona známé jako Lex Plyn navýšit hranici pro individuální sebehodnocení přiměřenosti ze současných 30 kWp na 145 kWp.
Ačkoliv český koncept veřejné podpory byl notifikován Evropské komisi, která ho schválila za podmínek, že vnitřní výnosnost investice nepřesáhne stanovenou výši, Lex OZE III zavádí individuální (nikoliv sektorové) posouzení výnosnosti.
„To s sebou přináší i další ústavněprávní otázky, a to zejména s ohledem na trestání lépe připravených, a tudíž i ziskovějších projektů. Domníváme se, že takový postup je v rozporu s právem na podnikání zaručeným čl. 26 Listiny základních práv a svobod, neboť je jím porušena zásada legitimních očekávání při vstupu do investice. Navíc nelze opominout, že Česká republika již v poslední době není zcela úspěšná při hájení zpětných úprav veřejné podpory. V nejnovějších arbitrážních sporech svou pozici neprosadila a spor prohrála,“ uzavírá Iva Wenzel.
Lex OZE III nyní čeká již jen na podpis prezidenta.
„Sdílející výrobci se dosud setkávali s diskriminační přístupem ze strany obchodníků, kteří je za sdílení elektřiny cenově penalizovali nebo jim sdílení ve smlouvách o výkupu zcela zakazovali. Nově však obchodníci nebudou moci sdílení zakázat a odlišné ceníky mohou uplatňovat pouze při existenci spravedlivého důvodu,“ doplňuje Eliška Beranová, právnička Frank Bold a Unie komunitní energetiky.
