První leden bývá v oblasti práva spojen s řadou legislativních novinek. Jinak tomu nebude v roce 2025. Nové úpravy se dočká například daň z přidané hodnoty (DPH), řada ustanovení pracovního práva nebo soutěžní zákon. V příštím roce by se pak měla vyjasnit také pravidla kybernetické bezpečnosti.
Dlouho očekávaný krok k moderní energetice
V první polovině prosince Poslanecká sněmovna schválila po několika měsících tzv. Lex OZE III. Jde o zásadní novelu, která má za cíl, mimo jiné, napravit téměř čtyřleté zpoždění s transpozicí unijních energetických směrnic v oblasti obnovitelných zdrojů energie. „Cílem novely je zajištění větší flexibility, stability a efektivity energetických soustav především prostřednictvím decentralizace výroby energie a podpory moderních energetických technologií, jako je akumulace elektřiny a agregace flexibility,“ říká advokát Martin Voříšek z White & Case s tím, že vzhledem k rostoucímu podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména té ze solárních elektráren, je zajištění stability a efektivity soustavy klíčovou prioritou. Novela dále podle advokáta podporuje decentralizaci výroby energie a sdílení elektřiny. „Tyto kroky by mohly pomoci nejen k větší energetické soběstačnosti, ale i k dosažení úspor z cen elektřiny,“ říká.
Klíčovou výzvou podle Martina Voříška zůstává nastavení prováděcích předpisů, které musí být jasné a stabilní, aby podpořily investice a urychlily transformaci české energetiky. „To stejné platí o vhodném nastavení cenové regulace, které má zajistit efektivní využívání technologií, které novela do české legislativy přináší. Lex OZE III tak představuje sice zásadní, ale jen dílčí krok dlouhé cesty,“ myslí si.
Poslanecká sněmovna schválila také dva za čtyř návrhů směřující k potenciálnímu omezení podpory vyplácené solárním elektrárnám z let 2009 a 2010. „Bude-li návrh přijat v této podobě, není jasné, jak má být určena životnost výrobny elektřiny, za kterou by se měla nově posuzovat přiměřenost podpory či jak budou odhadovány budoucí výnosy elektráren po skončení garantované podpory. Tento způsob regulace a z něj plynoucí výkladové nejistoty jsou v praxi vnímány negativně a vzniká proto otázka, zda by takto zásadní návrhy neměly být diskutovány podrobněji,“ doplňuje Martin Voříšek s tím, že je na státu, aby důkladně zvážil možné fiskální přínosy těchto kroků ve srovnání s případným rizikem snížení apetitu domácích a zahraničních investorů investovat do infrastruktury v České republice.
DPH – jaké čekat novinky
Rok 2025 přinese podle Davida Krcha, daňového partnera v advokátní kanceláři Havel & Partners, pro podnikatele nejvýznamnější změny v daních z přidané hodnoty za poslední roky. „Zasáhnou nejen plátce DPH, ale i firmy, které teprve plátci budou. Kvůli novele bude třeba pečlivěji sledovat obraty, závazky po splatnosti i lhůty pro uplatnění nároků na odpočet. Změny se budou týkat všech subjektů a jejich účinnost nastane 1. ledna, u některých bodů pak od 1. července,“ přibližuje Krch. Mezi pět nejdůležitějších změn v DPH patří zejména změna dosavadní praxe počítání obratu pro registraci. „Bude zaveden režim pro malé podniky. Podnikatelé, kteří nejsou plátci, budou nově sledovat dva obraty – dva a 2,5365 milionu korun,“ popisuje David Krch. Další změnou je, že plátce bude mít povinnost vrátit odpočet DPH, pokud neuhradí svůj závazek ve lhůtě šesti měsíců ode dne splatnosti. Nově se také bude krátit lhůta pro uplatnění odpočtu ze současných tří let až na dva roky. „Lhůta pro opravu základu daně a výše daně se naopak prodlužuje ze tří na sedm let. Od 1. července 2025 se pak výrazně změní uplatňování DPH u nemovitostí, dojde k upřesnění definice stavebního pozemku, změní se podmínky pro zdanění dodání dokončené stavby, sníží se hranice pro posuzování takzvané podstatné změny stavby a další,“ uzavírá Krch.
Pracovní právo: více flexibility
Stejně jako každý rok, ani v tom příštím se změny nevyhnou pracovnímu právu. Jak přibližuje advokát Michal Sniehotta z kanceláře Sniehotta & Vajda Legal, zákoník práce čeká v roce 2025 flexibilní novela, jejíž účinnost je sice plánována hned na 1. ledna, ale lze předpokládat, že konečná podoba novely se ještě změní a účinnost se posune.
„Účelem novely je zejména zvýšit pružnost pracovněprávních vztahů zaměstnanců i zaměstnavatelů. Mezi hlavní navrhované změny zákoníku práce patří počátek běhu výpovědní doby, která by měla začít od doručení výpovědi. V některých případech dochází ke zkrácení výpovědní doby, sloučení vybraných výpovědních důvodů, prodloužení zkušební doby, širší možnost vyplácení mezd v jiné měně. Změny také umožní práce mladistvým mladším 14 let po dobu hlavních prázdnin za určitých podmínek a přináší také další digitalizace doručování zaměstnancům,“ popisuje Sniehotta s tím, že zásadní pozitivní změnou pro pracující rodiče bude garance pracovního místa během rodičovské dovolené, prodloužení možnosti řetězení smluv na dobu určitou či zavedení přivýdělku při rodičovské dovolené. „Novela míří správným směrem, ale zásadní změnu na pracovním trhu patrně nepřinese,“ myslí si Sniehotta.
Advokát Ondřej Chlada, vedoucí pracovněprávní praxe v kanceláři DLA Piper, dodává, že od 1. ledna bude nově také umožněno samorozvrhování pracovní doby, a to nejen v případech práce na dálku, ale i pokud zaměstnanci pracují na pracovišti zaměstnavatele. „To bude možné využít u zaměstnanců v pracovním poměru i u zaměstnanců pracujících na dohody. Aby bylo možné této nové možnosti využít, musí zaměstnanec a zaměstnavatel uzavřít písemnou dohodu. Zaměstnavatel určí vyrovnávací období, ve kterém zaměstnanec musí v průměru odpracovat stanovenou týdenní pracovní dobu, a určit takzvaný fiktivní rozvrh pracovní doby, který se použije třeba v případě nemoci zaměstnance,“ popisuje Chlada.
Přestože tato nová možnost podle Chlady přinese velkou flexibilitu, stále bude potřeba pracovní dobu řádně evidovat, což bude vyžadovat aktivní spolupráci zaměstnance. „Nadále bude platit základní omezení, že délka jedné směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Zaměstnavatel by měl pamatovat i na to, že za práci v noci a o víkendech zaměstnanci náleží příplatky,“ doplňuje.
Podle Vladimíry Knoblochové, vedoucí partnerky v kanceláři DBK Partners, pracovněprávní změny jdou spíše pozitivním směrem. „Jsou to ale v zásadě kosmetické změny. Zaměstnanecký poměr v Česku je velmi drahý – z nákladů 85 tisíc je čistá mzda kolem 50 tisíc, stát si tedy bere přes čtyřicet procent. Je také velmi neflexibilní. Ukončit pracovní poměr je obtížné a nákladné. Nástroje, které zaměstnance chrání, jsou důvodem, proč je řada firem raději ani nenabere a preferuje jiné způsoby, jak nakupovat práci. Výpověď bez udání důvodu, o které se v souvislosti s novelou hovořilo, to mohla změnit, nicméně chyběla politická odvaha,“ říká Knoblochová s tím, že pracovní trh trpí přílišnou ochranou slabší strany, která snižuje nabídku a vede k hledání jiných forem právního vztahu.
Inspekce práce i s nahrávkami
Nejde ale jen o zmiňovanou flexinovelu. Příští rok přinese v pracovním právu mimo jiné novou pravomoc pro inspekci práce, kterou v těchto dnech ještě projednává Senát. „Zda se legislativní proces stihne dokončit včas, aby mohla novela nabýt účinnosti již k 1. lednu, je otázka. To, že přinese důležité změny do roku 2025, je ale skoro jisté. Novela obsahuje nejen změny v zákoně o zaměstnanosti, ale novelizuje také zákon o inspekci práce, které dává novou důležitou pravomoc,“ říká Lucie Kalašová, partnerka v advokátní kanceláři bpv Braun Partners. Inspektoři budou moci při provádění kontroly nebo v rámci úkonů předcházejících kontrole pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy, a to dokonce bez vědomí kontrolovaných osob, pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak. „Oblastní inspektorát práce tak bude moci snadněji získávat důkazy zejména o nejzávažnější pracovněprávních přestupcích, jako je umožnění a výkon nelegální práce a umožnění zastřeného zprostředkování zaměstnávání, u nichž pořízení spolehlivých důkazů o faktickém stavu na pracovišti hrají zásadní roli,“ zmiňuje Kalašová.
ÚOHS asi s větší pravomocí
Také další z chystaných novinek je ve stadiu projednávání. „Jde o nový zákon, který by měl významně zasáhnout do soutěžního zákona a posílit pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Nejdůležitější z nově navrhovaných pravomocí je možnost ukládat společnostem povinnosti, aniž by se dopustily protisoutěžního jednání,“ přibližuje Robert Neruda, partner v kanceláři Havel & Partners. Jde podle něj například o povinnost poskytnout konkurentům přístup k datům nebo infrastruktuře, povinnost uzavřít určité smlouvy nebo zveřejnit určité informace, pokud ÚOHS v rámci sektorového šetření zjistí narušenou hospodářskou soutěž na daném trhu.
„Další novinkou má být zavedení ,call- in‘ modelu při kontrole fúzí. Tedy přestože spojující se podniky nedosáhnou obratu zakládajícího povinnost oznámit fúzi, stačí, že překročí nižší prahové hodnoty, a ÚOHS se může rozhodnout takovou fúzi přezkoumat, a to až do šesti měsíců po uskutečnění fúze,“ zmiňuje Neruda další navrhovanou změnu. V neposlední řadě by podle něj novela, pokud bude přijata, měla zavést osobní odpovědnost manažerů za uzavření protisoutěžní dohody, paralelně k odpovědnosti společností. „Bude jim hrozit pokuta až do deseti milionů korun a zákaz činnosti až na pět let,“ dodává.
Kyberbezpečnost dle eurosměrnice
Příští rok by se také měla doladit nová pravidla kybernetické bezpečnosti, která přinesla evropská směrnice NIS2. Ta mění rozsah povinností a okruh povinných subjektů a její transpozice do českého práva má několik měsíců zpoždění. „Tuzemské organizace se tak budou řídit povinnostmi stanovenými v novém zákonu o kybernetické bezpečnosti až s jeho účinností pravděpodobně v první polovině roku 2025,“ říká Dalibor Kovář, partner v kanceláři Havel & Partners, s tím, že přímý dopad bude mít nový zákon zejména na společnosti, které splňují zároveň dvě kritéria. Jsou střední či velké, tedy mají více než padesát zaměstnanců nebo roční obrat nad deset milionů eur, a současně působí v odvětví, jako jsou energetika, doprava, digitální infrastruktura, zdravotnictví, IT služby, poštovní služby či výroba.
„Očekává se, že nové povinnosti se budou týkat více než osmi tisíc společností. Novinkou je i důraz na zodpovědnost vrcholného managementu za zavedení kybernetických bezpečnostních opatření v regulovaných organizacích,“ vypočítává Kovář. Tyto firmy budou po účinnosti nového zákona muset provést registraci na portálu Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), a to do 60 dní od naplnění podmínek. „Po doručení rozhodnutí o registraci bude mít poskytovatel regulované služby roční lhůtu na zavedení bezpečnostních opatření,“ uzavírá Kovář.
