Od ledna došlo k navýšení tabulkových platů učitelů o 7 procent, výrazný nárůst platů se ale prozatím nekoná. Učitelé si polepšili o tisíc až čtyři tisíce korun hrubého. Rozdíly v platech ovlivní především příplatky za třídnictví a další výkonnostní odměny.
Platem jsou podle zákoníku práce odměňováni zaměstnanci státu, územního samosprávného celku, státního fondu, příspěvkové organizace, jejíž náklady na platy jsou plně zabezpečovány z rozpočtu zřizovatele nebo úhrad dle zvláštních právních předpisů a školské právnické osoby zřízené MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí.
Počátkem ledna 2025 došlo ke změně tarifního platu učitelů dle platové tabulky. Tarifní platy učitelům stouply o 7 procent jako výsledek jednání MŠMT, vlády a školských odborů. Podle ministra školství Mikuláše Beka tak došlo k růstu tarifů, ale zároveň je ponechána dostatečná částka na výkonnostní odměňování ředitelů škol.
„Zvýšení tarifů o 7 procent znamená úpravu poměru mezi tarifní a netarifní složkou tak, že na netarifní složky platu zůstane více než 20 procent prostředků, čímž naplňujeme vládní programové prohlášení,“ řekl k tomu ministr Bek. Jak uvedl předseda školských odborů František Dobšík, jde o kompromis a školské odbory vítají to, že po dvou letech dochází k růstu tarifů.
Konkrétní odměna učitele odvisí od dosaženého vzdělání, praxe a příplatků. V roce 2024 si učitelé vydělávali v průměru přibližně 52 tisíc hrubého, v roce 2025 by to mohlo být až o 4 tisíce více.
„Navýšení se pohybuje podle tabulek v rozmezí 1 090 korun až 4 040 korun. Nejvyšší možná částka 4 040 korun se však většiny pedagogů netýká,“ vysvětluje právnička Jana Škeříková z advokátní kanceláře bpv BRAUN Partners.
Od ledna 2025 nabyl účinnosti zákon č. 196/2024 Sb., který novelizuje zákon o pedagogických pracovnících. Podle novely může být pedagog také zaměstnancem společenství obcí nebo právnické osoby zřízené nebo založené společenstvím obcí, pokud jeho prostřednictvím zajišťuje příspěvková organizace vykonávající činnost školy nebo školská právnická osoba plnění svých úkolů.
„Mohlo by se zdát, že financování pedagogů pomůže navýšit změna zákona o pedagogických pracovnících. Ta spočívá v tom, že pedagogové mohou být zaměstnáni jako zaměstnanci tzv. společenství obcí a jejich platy tak případně budou hrazeny z více zdrojů. Avšak vzhledem k tomu, že se platy pedagogů z 80 procent řídí tarifními tabulkami, tak tato změna na financování pedagogů nějaký zásadní vliv mít nebude. Pomůže tak maximálně lépe zajistit financování zbylých 20 procent netarifní části platu,“ připomíná Škeříková.
Od 1. září 2025 má platit nový systém financování práce nepedagogických zaměstnanců škol – tedy školníků, kuchařů a kuchařek, uklízeček a dalších. Ponovu budou zřizovatelé odpovídat za financování provozních činností. Prostředky určené ze státního rozpočtu budou sloužit k financování činnosti pedagogů.
„Na rok 2025, a to konkrétně na měsíce září až prosinec, bude krajům a obcím převedeno 11 miliard korun. Jde fakticky o třetinu ročních nákladů, které stát doposud vynakládal na platy nepedagogických pracovníků a tzv. ONIV s tím, že jsme se rozhodli částku navýšit o půl miliardy tak, aby zde byla dostatečná rezerva,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura. Kraje tak obdrží 3,4 miliardy korun a obce 7,6 miliardy korun.
„V roce 2026 to pak bude celkem 32,4 milidardy korun, což je částka, která obsahuje také dohodnuté meziroční navýšení objemu těchto prostředků o 3 procenta. Jedná se o 22,2 miliard korun pro obce a 10,2 miliardy korun pro kraje,“ dodává Stanjura.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy tak počítá s odbřemeněním ředitelů menších škol od provozních starostí jako je zajišťování údržby, když tyto činnosti mohou být centralizovány u zřizovatele.
