Posledních několik měsíci přineslo celou řadu novinek, které mohou nebo budou mít dopad na podnikání v energetice. Na následujících řádcích se Vám pokusíme některé z těchto novinek informativně představit:

Návrh novely zákona o ochraně ZPF

Ministerstvo životního prostředí předložilo do připomínkového řízení návrh novely zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu (novela dále jen „Návrh Novely“ a zákon dále jen jako „ZPF“), který je dostupný zde)

Návrh Novely by měl přinést následující změny:

• stanoví podmínky, za kterých lze realizovat agrovoltaické výrobny elektřiny na zemědělské půdě za podmínky, že FVE zároveň umožnuje zemědělskou produkci. Prozatím Návrh Novely počítá s realizací agrovoltaiky pouze na plochách s vybranými trvalými kulturami (vinice, chmelnice, ovocné sady);
• zavádí institut prohlášení pozemků za pozemky zemědělského půdního fondu, který umožňuje na návrh vlastníka, popř. s jeho souhlasem, zařadit jiné než zemědělské pozemky do ZPF – účelem je rozšíření půdy v ZPF a tím i její větší ochrana. Zařazení půdy do ZPF může znamenat pro vlastníky nižší daňové zatížení a rozšířenou možnost čerpat dotace, např. na výstavbu agrovoltaiky;
• Zvyšuje se odvod za odnětí půdy ze ZPF – zvyšuje se koeficient třídy ochrany ve všech třídách ochrany, dále je navrhováno zvýšení odvodu v případě dodatečného povolování tzv. „černých“ staveb“, dále u záměrů staveb určených pro obchod, výrobu a skladování, které nenavazují na zastavěné území obce.

Návrh Novely je aktuálně do 17. února 2023 v připomínkovém řízení a prozatím počítá s účinností od 1. ledna 2024.

Novelizace energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích

Značnými změnami prošly také oba stěžejné zákony v oblasti energetiky, a to energetický zákon (zákon č. 458/2000 Sb.) a zákon o podporovaných zdrojích (zákon č. 165/2012 Sb.), který stanovuje podmínky podpory „zelených“ zdrojů elektřiny, tepla a biometanu.

Prozatím poslední velkou novelou byl zákon č. 19/2023 Sb., který nabyl účinnosti 24. ledna 2023 a mj. přinesl tyto změny:

• z 10 kW na 50 kW se zvýšila hodnota instalovaného výkonu výrobny elektřiny, pro které není (za splnění dalších podmínek) vyžadována licence ERÚ; podmínky pro jejich instalaci z hlediska bezpečnosti bude stanovovat nová vyhláška (její návrh je zde)
  • na tuto změnu má navazovat i chystaná změna nového stavebního zákona č. 283/2021, v rámci které je navrhováno navýšení instalovaného výkonu staveb obnovitelných zdrojů energie v tzv „volném režimu“ (tj. nevyžadující povolení stavebního úřadu a lze je provádět stavebníkem i svépomocně, pokud stavebník zajistí stavbyvedoucího nebo stavební dozor);
  • tyto výrobny bude možné umisťovat mimo území vyhrazené v územním plánu. Odpadne tak nutnost pořizovat pro jejich realizaci změnu územního plánu;
• výrobna elektřiny z OZE o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více je zřizována a provozována ve veřejném zájmu – společně se změnami v stavebním zákoně to má zjednodušit povolovací proces pro výrobny elektřiny;
• Výrobny KVET s instalovaným elektrickým výkonem nižším než 1 MW uvedená do provozu od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 se pro účely vzniku práva na podporu podle tohoto zákona považuje za uvedenou do provozu ke dni 1. ledna 2023;
• Státní energetická inspekce může nově zahájit kontrolu ex-offo i v případě, že sektorovým šetřením nebylo zjištěno riziko nadměrné podporynebo nejedná-li se o souběh podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů s investiční podporou. Dosud zákon umožnoval pouze možnost SEI takové řízení zahájit v případě, že u výrobce došlo ke kumulaci provozní a investiční podpory;

V rámci legislativních prací se dále připravuje:

• regulace sdílení elektřiny přes tzv. energetické společenství, která má umožnit sdílení elektřiny mezi svými členy. Obchodník s elektřinou bude moci jednostranně změnit smluvní podmínky smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny sjednané se zákazníkem, který zahájí sdílení elektřiny.
• zavedení kategorie tzv. zranitelného zákazníka – jedná se o zákazníky ohrožené zejména zdravotní indispozicí. U „zranitelného zákazníka“ bude možné přerušit nebo ukončit dodávku nebo distribuci elektřiny do odběrného místa pouze tehdy, pokud byl tento zákazník o možnosti odpojení předem písemně informován alespoň 6 měsíců předem a na konci této doby jsou splněny zákonem stanovené podmínky ukončení dodávky.
• Připravuje se rozšíření podmínek, za kterých může PDS nebo PPS odmítnout žádost o uzavření smlouvy o zajištění služby přenosové nebo distribuční soustavy, a to v situaci, kdy chybí identifikační údaje o účastníkovi trhu.
• Změna přidělování tzv. výrobních EAN i pro výrobny s výkonem do 10 kW s průběhovým měřením. To má umožnit provozovatelům malých FVE sjednávat smlouvy o výkupu přebytků s jiným obchodníkem, než s povinně vykupujícím.

Návrh vyhlášky, kterou se stanoví zvláštní pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody při předcházení stavu nouze nebo ve stavu nouze

Návrh vyhlášky není zcela novinkou, neboť byl zveřejněn již v létě 2022. Jejím cílem je stanovit obecná pravidla pro vytápění, kterými jsou povinni se řídit stavebník, vlastník budovy, SVJ nebo správce budovy v době vyhlášení předcházení stavu nouze nebo ve stavu nouze, jelikož pouze a tyto subjekty mohou ovlivnit množství tepelné energie dodávané do budovy. Pokud takový stav není vyhlášen, pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody se řídí i nadále vyhláškou č. 194/2007 Sb.

Podrobněji jsme o vyhlášce psali v našem Newsalertu zde.

Aktuálně je v elektronické knihovně připravované legislativy zveřejněn přepracovaný návrh této vyhlášky po zapracování připomínek vznesených v rámci připomínkového řízení, v rámci kterého doznal návrh jistých změn, např.:

• vyhlášku se má nově vztahovat pouze na případy, kdy předcházení stavu nouze nebo stav nouze bude vyhlášeno pro území celého státu podle § 88 energetického zákona;
• nově se vztahuje na vytápění a dodávku teplé vody ze soustav zásobování tepelnou energií a z ústředního vytápění bez ohledu na použité palivo nebo zdroj energie;
• kategorie, pro které vyhláška stanovuje teplotu, doznaly změn co do kategorizace staveb na které se uplatní (např. kategorie „mateřské školy“ byla sloučena s kategorií „školy“) tak došlo i k navýšení některých teplot;
• Došlo k drobnému navýšení teplot u některých místností (zejména u škol, školních zařízení a v koupelnách obytných budov.

Vyhláška nedopadá např. na divadla, kina, koncertní sály a jiné kulturní místnosti, sportovní budovy, sportovní haly, bazénové haly, sauny, zimní stadiony apod. Stanovení teplot v těchto zařízeních bylo ponecháno na ekonomických možnostech provozovatelů.

Jelikož riziko nedostatku plynu prozatím opadlo, není aktuálně na přijetí předpisu až tolik pospícháno.