V oblasti rodinného práva se chystá velká změna, a bude se týkat i rozvodového řízení. Rozvod má zrychlit a zjednodušit, rodiče motivovat k dohodě. Co se má změnit, přibližuje pro idnes.cz právnička Jana Škeříková a advokát Adam Stawaritsch.

Co novela změní? Bude rozvodové řízení jednodušší?

Adam Stawaritsch: Podle současné právní úpravy obecně platí, že před samotným rozvodovým řízením musíte projít řízením opatrovnickým, ve kterém soud rozhoduje o úpravě poměrů ke společným nezletilým dětem. Tedy buďto je soud svěří do péče jednoho z rodičů, případně do péče střídavé či společné, zároveň také rozhodne o výživném. V tomto řízení soud rozhoduje rozsudkem, a to i pokud máte ohledně péče s druhým rodičem dohodu. Teprve následně může dojít k rozvodu manželství.
Jana Škeříková: Připravovaná novela však toto zásadně mění, když dává velký důraz na rozvádějící se rodiče, aby se navzájem spolu na všech věcech ohledně péče, styku i výživného domluvili. Nově by mělo platit, že pokud se rodiče na těchto aspektech péče o děti dohodnou, a soud tedy nebude nucen ve věci rozhodovat autoritativním rozsudkem, přistoupí rovnou i k rozvodu manželství. Dosavadní dvoukolejná právní úprava, která rozděluje „rozvodové“ řízení na řízení opatrovnické a samotné rozvodové, by se tak měla změnit na úpravu jednokolejnou, což je samozřejmě finančně i časově příznivější pro oba manžely.

Když se manželé na všem dohodnou, bude se jich soud vyptávat na příčiny rozvratu manželství, které vedly k jeho rozpadu?
Adam Stawaritsch: Pokud se rodiče shodnou na úpravě poměrů k dětem a zároveň podají společný návrh na rozvod manželství (či jej podá jen jeden z manželů a druhý se k němu připojí), soud podle novely nebude zkoumat příčiny rozvratu manželství, tedy ho nebude zajímat, z jakých důvodů se manželství rozpadlo. V takovém případě zároveň jedinou podmínkou pro úspěšný rozvod manželství nadále zůstane to, že manželství trvalo alespoň jeden rok, podmínka, spočívající v tom, že manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, odpadne.
Jana Škeříková: Takový rozvod bude nově nazýván jako smluvený, přičemž aby k němu mohlo dojít, je vedle „opatrovnické dohody“ nutná i dohoda manželů ohledně vypořádání jejich majetkoprávních vztahů, jinými slovy dohoda o vypořádání společného jmění manželů, která se předkládá soudu v písemné podobě spolu s úředně ověřenými podpisy manželů.
Adam Stawaritsch: Povinnost soudu zjišťovat příčiny rozvratu manželství zůstane pouze za situace, kde jeden z manželů s rozvodem manželství nesouhlasí, a za situace, kdy rodiče nedospějí k dohodě ohledně úpravy poměrů ke společným nezletilým dětem či k dohodě ohledně úpravy svých majetkových poměrů. Ke smluvenému rozvodu rodiče budou muset mít obě tyto dohody, a to v každém případě. V opačném případě totiž vždy půjde o rozvod sporný, se zjišťováním příčin rozvratu manželství.

Často dohoda o rozvodu ztroskotá právě na úpravě péče o děti, když například otec dětí preferuje střídavou péči a matka, vzhledem k nízkému věku dětí, péči její. Mění na tom něco novela? Adam Stawaritsch: Ano. Podle platné právní úpravy jsou děti svěřovány buď do společné péče rodičů, se kterou nicméně musí vždy souhlasit oba z rodičů a soud jí nemůže nařídit (nevyměřuje se výživné), péče jednoho z rodičů (druhému „nepečujícímu“ rodiči se pak stanoví rozsah styku a výživné) či do péče střídavé. Ta se na základě ustálené rozhodovací praxe stala obecně upřednostňovaným standardem, resp. pravidlem, podle kterého je třeba vycházet z toho, že právem obou rodičů je v zásadě stejnou měrou o dítě pečovat a podílet se na jeho výchově, s čímž koresponduje i právo samotného dítěte na péči obou rodičů.

V případě střídavé péče se děti svěřují v různých intervalech do péče obou rodičů a každému z nich se stanoví výživné na děti podle jeho příjmů a majetkových poměrů a na základě odůvodněných potřeb dítěte. Střídavá péče přitom může být jak symetrická (tedy týden/týden), či asymetrická (8:6 či 9:5 dnů a podobně).
Jana Škeříková Podle novely budou soudy pouze určovat styk dětí s každým z rodičů. Podle toho soud také stanoví výživné. Nově by tedy mělo platit, že konkrétní forma péče nebude stanovena, děti budou svěřeny do společné péče obou rodičů, tedy oba rodiče budou mít právo a povinnost o dítě pečovat a právo a povinnost udržovat s ním styk.

Novela zavádí i změny ve výživném, například možnost postoupení pohledávky. Můžeme to blíže vysvětlit?
Adam Stawaritsch:. Laicky řečeno jde o situaci, ve které rodič, který je povinen platit výživné, výživné neplatí. Podle současné právní úpravy má druhý rodič možnost podat jménem dítěte návrh na zahájení exekučního řízení, ve kterém je bohužel poměrně často nejisté, zda exekutor vůbec a kolik peněz vymůže. V takové situaci má rodič možnost počínaje 1. 7. 2021 obrátit se na stát a požádat o sociální dávku, tzv. zálohované výživné. To je však možné přiznat maximálně ve výši 3 000 Kč měsíčně a rodič jej může v případě schválení jeho žádosti pobírat maximálně po dobu 45 měsíců.

Novela pak zavádí to, že oprávněný rodič může pohledávku na výživném postoupit ve prospěch jakékoliv třetí osoby. Ta si pak výživné může vymáhat sama po dlužném rodiči. Otázkou v této souvislosti zůstává, nakolik tento přístup, resp. tato změna bude v praxi efektivní, s ohledem na případnou dobytnost, tedy vymahatelnost nároku.
Jana Škeříková: Co je však velice příjemnou a vítanou změnou, je zavedení úroku z prodlení z dlužného výživného. Stát si od této změny slibuje, že dlužníci by tímto měli být výrazně více tlačeni do úhrady dlužného výživného.

Změny se týkají i snížení výživného. Jak konkrétně?
Adam Stawaritsch: Pokud soud rozhodne o snížení vyživovací povinnosti, platí podle platné právní úpravy, že zaplacené výživné mezi podáním návrhu a právní moci rozhodnutí ohledně jeho snížení se povinnému rodiči nevrací, neboť bylo spotřebováno. Novela nicméně počítá s tím, že toto uhrazené výživné, které v mezidobí bylo uhrazeno „nad rámec“ nově stanoveného sníženého výživného, se bude odečítat z budoucích splátek výživného.