Vláda České republiky schválila návrh zákona, kterým se má novelizovat mj. energetický zákon (zákon č. 458/2000 Sb.) a zákon o podporovaných zdrojích energie (zákon č. 165/2012 Sb.). Návrh novely je veřejnosti znám také jako Lex OZE II (dále jen „Lex OZE II“ nebo „Návrh Novely“).
Lex OZE II přináší kromě jiného následující změny:
Licence pro výrobu elektřiny pouze pro zdroje o výkonu nad 50 kW
V případě výroben elektřiny připojených k elektrizační soustavě do instalovaného výkonu 50 kW je navrhováno úplné zrušení povinnosti mít licenci. Energetický zákon vyžaduje ve stávajícím znění licenci i pro výrobny s výkonem do 50 kW, kde je vyráběna elektřina určená pro vlastní spotřebu zákazníka a ve stejném odběrném místě je připojena jiná výrobna elektřiny držitele licence. To by se mělo do budoucna změnit a výrobny s výkonem do 50 kW (bez ohledu na jejich určení) by měly být provozovány bez licence.
Zúčtovací období si bude moci dojednat zákazník s dodavatelem
Lex OZE II navrhuje zavedení konceptu, dle kterého by si mohl obchodník (nebo výrobce) elektřiny a plynu domluvit se zákazníky délku zúčtovací období odlišně od časového úseku, za který provozovatel distribuční soustavy předává (prostřednictvím operátora trhu) údaje o spotřebě obchodníkovi (výrobci).
Dle důvodové zprávy je tento návrh důsledkem zavádění průběhového měření u stále většího množství zákazníků. U těchto zákazníků totiž dochází zpravidla každý měsíc k vyúčtování realizovaných dodávek a odvádění DPH, bez možnosti smluvního sjednání zálohových plateb rozprostřených do delšího období, aby jimi bylo možné vyrovnat rozdíly ve velikostech spotřeby v průběhu takového období (např. sezonní vlivy odběru plynu). Navrhovaná úprava má tento nedostatek řešit.
Komunitní energetika a Energetická společenství („ES“)
Jednou z nejpodstatnějších novinek Lex OZE II je úprava komunitní energetiky, a to přes dva druhy společenství – (i) energetické společenství a (ii) společenství pro obnovitelné zdroje (dále společně jen „Společenství“).
Společenství mají umožnit především sdílet elektřinu mezi větším počtem subjektů (členů) v rámci určité místně ohraničené komunity a tím snižovat náklady. Kromě výroby elektřiny může být činností Společenství také její distribuce, dodávky, spotřeba, agregace, ukládání energie, poskytování služeb energetické účinnosti nebo i poskytování služeb nabíjení elektrických vozidel. Účelem Společenství nebude tvorba zisku.
Aby mohla Společenství fungovat, budou mít také právo na přístup k naměřeným a vyhodnoceným údajům o dodávkách a odběrech elektřiny. Pro vypořádání sdílení elektřiny bude mít velký význam datové centrum, které má zejména zajistit rozsáhlé datové výměny po vstupu Společenství na trh (viz níže).
Společenství mohou mít právní formu spolku, družstva nebo jiné obdobné korporace (důvodová zpráva výslovně zmiňuje např. s.r.o.) a jejich členy mohou být jak fyzické, tak i právnické osoby ziskového i neziskového typu.
Návrh Lex OZE II prozatím počítá s tím, že ve Společenství mohou být dva druhy členství: tzv. (i) členství účinně kontrolujících členů s hlasovacími právy (tj. subjekty, které se budou aktivně podílet na řízení Společenství) a (ii) členství ostatních členů bez hlasovacích práv. Aby se zamezilo ovládnutí Společenství „velkými hráči“, stanovuje návrh omezení ve výkonu hlasovacího práva v rámci Společenství, kdy jeden subjekt bude moci vykonávat hlasovací práva pouze maximálně ve vztahu k 10 % všech podílů (prakticky by to znamenalo, že pokud drží jedna entita například 25 % všech podílů na Společenství, tak bude moci hlasovat pouze tak, jako kdyby měla 10 %).
Podmínkou pro vznik Společenství je jeho registrace u Energetického regulačního úřadu (dále jen „ERÚ“). Za registraci by měl být uhrazen poplatek 2.000 Kč. Do 30. června 2026 má množství odběrných míst v rámci jedné sdílené skupiny stanovovat ERÚ na maximálně 1.000, po tomto datu bude na uvážení ERÚ, jaké limity stanoví.
Navýšení regulovaných poplatků na činnost ERÚ
Návrh počítá se zvýšením horní sazby poplatku na činnost ERÚ, a to v elektroenergetice z 2,50 Kč na 4,40 Kč/ měsíc za odběrné místo a v plynárenství z 1,40 Kč na 2,60 Kč za MWh.
Zároveň se má poplatek hrazený za každé odběrné místo stát součástí nově koncipované ceny za nesíťovou infrastrukturu. Tím dojde k navýšení regulovaných složek, které se budou hradit v cenách elektrické energie.
Nové povinnosti provozovatele distribuční soustavy při připojování zdrojů
Lex OZE II má také přispět k větší transparentnosti procesu připojování nových výroben elektřiny k distribuční soustavě, mj. zavedením zákonné povinnosti provozovatele distribuční soustavy informovat o možnostech připojení na svých webových stránkách.
Zcela klíčovou změnou je návrh na uzákonění povinnosti distributora v případě nemožnosti připojit nový zdroj z důvodu nedostatku kapacity nebo ohrožení bezpečnosti a stability distribuční soustavy tuto skutečnost žadateli písemně zdůvodnit a uvést přibližný termín a předběžné podmínky budoucího připojení.
Opětovná úprava § 35 o řízení ex offo zákona č. 165/2012 Sb.
Stávající znění § 35 POZE 2012 opravňuje Státní energetickou inspekci („Inspekce“) k zahájení řízení ex offo do 3 let od zveřejnění výsledků sektorového řízení i v případě, že v rámci kontrol nebylo v sektoru, do kterého patří výrobna, identifikováno riziko překompenzace. Dle Lex OZE II by nově měla mít Inspekce možnost zahájit řízení ex offo pouze u výroben, u kterých došlo ke kumulaci provozní podpory s investiční, a to bez ohledu na to, zda v sektoru, kam výrobna patří, bylo zjištěno riziko překompenzace.
Návrh má nyní projednat Poslanecká sněmovna. S ohledem na značné množství připomínek, které byly uplatněny již v rámci meziresortního připomínkového řízení, lze očekávat, že se znění Lex OZE II dočká ještě nemalých změn. O největších změnách, jako i o konečném znění, vás budeme informovat.
Podle zákoníku práce máme nárok na minimálně čtyři týdny dovolené. Jsou ale situace, kdy nám zaměstnavatel může dovolenou zkrátit. Jedním z nich je například neomluvená absence v práci. Jak se posuzuje a o kolik dovolené můžeme přijít? Na dotaz čtenáře odpovídá advokátka bpv Braun Partners Markéta Nešetřilová. Zdroj: https://www.idnes.cz/finance/prace-a-podnikani/nedovolena-absence-kraceni-dovolene.A200129_092956_podnikani_frp
Nájemce a provozovatel obchodu s oblečením v nákupním centru si s pronajimatelem v nájemní smlouvě vymínil, že nesmím otevřít jiný obchod ve vzdálenosti 50 km od nákupního centra. Je tento postup pronajímatele oprávněný?