energy

Stát se chystá zavést nová pravidla pro překompenzaci u POZE

8. 11. 2024

Newsletter

V rámci projednávání novely zákona č.  458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) známé pod názvem LEX OZE III, bylo ve dnech 22. října 2024 a 23. října 2024 podáno poslancem Mgr. Ivanem Adamcem[1] několik průsečíkových písemných pozměňovacích návrhů[2] (dále jen souhrnně „Návrh“) s předpokládaným datem účinnosti již od 1. ledna 2025. Tento Návrh dopadá na celý sektor energetiky, cíleně však mění postavení výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (dále jen „OZE“) uvedených do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2015, neboť obsahuje i komplexní návrh změn, jež mají být provedeny v zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie (dále jen „ZPOZE“).

Podotýkáme, že k LEX OZE III bylo v průběhu legislativního procesu podáno velké množství dalších pozměňovacích návrhů, které cílí i do dalších okruhů, ne vždy přímo souvisejících s daným sektorem, ty však pro tuto chvíli ponecháváme stranou a budeme se jimi případně zabývat v našich dalších News Alerts.

Předně přináší Návrh změnu rozmezí, ve kterém se může pohybovat vnitřní výnosové procento (dále jen „VVP“) investic do OZE. Dosud měly výrobny OZE právo na podporu, pokud VVP jejich investice bylo za dobu trvání práva na podporu v rozsahu 8,4 % – 10,6 %, přičemž  pro všechny sektory OZE toto dle nařízení vlády[3] aktuálně činí 8,4 %. Dle pozměňovacího návrhu se však má VVP investic pro účely prověření přiměřenosti podpory elektřiny z OZE snížit a diferencovat pro jednotlivé sektory OZE v následujících mezích:

Výrobna elektřiny využívající energii Rok uvedení výrobny elektřiny do provozu
2006 až 2012 2013 až 2015
vody 6,3 % až 7,0 % 5,7 %
větru 6,3 % až 7,0 % 4,3 %
geotermální 7,0 % 3,0 %
slunečního záření 6,3 % až 8,4 % 3,6 %
biomasy 7,0 % až 9,5 % 3,6 %
bioplynu 7,0 % až 10,6 % 3,4 %

Dále se upřesňuje, že VVP investic se posuzuje nikoliv po dobu trvání podpory, ale po dobu životnosti výrobny elektřiny.

Nejzásadnější dopady lze ovšem očekávat u výroben elektřiny ze slunečního záření s úhrnným instalovaným výkonem 30 kW (dále jen „FVE“) uvedených do provozu od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2010, protože pro tyto FVE se nově zavádí systém individuálního „samo-přezkumu“. Každý rok do 15. prosince bude každý výrobce s takovou FVE povinen sdělovat operátorovi trhu, „zda mu v bezprostředně následujícím kalendářním roce vznikne právo na podporu elektřiny vyrobené v prověřované výrobně, nebo zda mu toto právo nevznikne“. Přitom poprvé bude zapotřebí toto hlášení odevzdat ve lhůtě do posledního dne čtvrtého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti novely ZPOZE, a to pro část kalendářního roku 2025 následujícího po dni nabytí účinnosti novely ZPOZE. Nebude-li toto hlášení podáno řádně a včas, právo na podporu elektřiny vyrobené v takové FVE v kalendářním roce, ke kterému se sdělení váže, nevznikne vůbec.

Pokud bude dle (prosincového) zjištění výrobce překračovat jeho VVP investic za dobu životnosti výrobny FVE hodnotu stanovenou nařízením vlády:

  1. sníží se od následujícího kalendářního roku po zbývající dobu životnosti FVE podpora elektřiny vyrobené v této FVE v souladu s žádostí výrobce bez ohledu na případné předchozí rozhodnutí, kterým byl přiznán nárok na podporu ve vyšší výši, nebo
  2. právo na podporu elektřiny vůbec v následujícím kalendářním roce nevznikne, nepožádá-li výrobce o snížení podpory v takovém rozsahu, aby výsledné VVP investic vztahující se k jeho FVE nepřekračovalo hodnotu VVP určeného pro takový zdroj (tj. jedná se o jistý druh sankce za to, že výrobce nesprávně určil VVP svých investic).

Součástí tohoto posuzování VVP investic přitom má být i správné nastavení tzv. převodních cen. Liší-li se cena sjednaná mezi spojenými osobami od „tržní ceny“, upraví se pro účely posouzení splnění souladu podpory se stanoveným VVP při výpočtu VVP investice taková cena o zjištěný rozdíl. Při tom se použijí obdobně pravidla tzv. „transfer pricingu“ podle ustanovení zákona o daních z příjmů. To platí i pro jiné podmínky mající vliv na výši VVP investic, které mezi sebou sjednal prověřovaný výrobce a jeho spojená osoba nebo které jim byly uloženy, a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami.

Dále se má nově vyloučit podpora elektřiny vyrobené v době záporné hodinové ceny elektřiny i pro OZE uvedené do provozu před 1.1.2016. Stávající výjimka z aplikace § 38 odst. 2 ZPOZE[4] stanovená zákonem č. 382/2021 Sb. pro výrobny elektřiny uvedené do provozu do 31. prosince 2015 má být s účinností od 1. 1. 2025 zrušena. Tato informace se nezdá závratná, ale podle statistik z posledních let se každoročně počet hodin záporné ceny elektřiny exponenciálně zvyšuje (v letošním roce to bylo dohromady téměř 50 dní) a některé OZE tak mohou přijít až o měsíce podpory.

Je pak otázkou, nakolik je takový legislativní zásah v souladu se ústavním zákazem retroaktivity  když se takto podstatně mění výše výnosů z výroby oproti té, kterou bylo možné očekávat na základě „garance“ v zákoně č. 180/2005 Sb. v době uvedení výrobny do provozu. Zároveň může mít tato legislativní změna i „rdousící efekt“, který je podle relevantní judikatury ústavního soudu nepřípustný, pokud se provozovatelé FVE důsledkem uvedených změn dostanou až do úpadku, resp. jim bude „vyvlastněn“ legitimně očekávaný zisk. Nejde však pouze o oprávněná očekávání investorů. Lze předpokládat, že takové změny v řadách OZE by měly výrazný dopad i na bankovní subjekty, které se prostřednictvím úvěrů podílely na investicích do rozvoji OZE a v konečném důsledku tak mohou být také  „poškozeným investorem“ hodným ochrany v souladu s naší ústavou, jakož i s příslušnými evropskými předpisy[5]. Mezinárodní investoři, kterých je mezi investory do FVE celá řada, se navíc mohou dovolávat i ochrany svých investic v souladu s mezinárodními dohodami[6], byť je tu poslední dobou patrná tendence jejich působnost v EU zpochybňovat. Nedávný úspěšný případ arbitráže o „solární daň“ však svědčí spíše o opaku.

 Návrh LEX OZE III byl dne 7.11.2024 předjednán Hospodářským výborem. Dle dostupných informací poslanci výboru k tomuto návrhu nezaujali doporučující, ale ani zamítavé stanovisko.

V případě schválení ve 3. čtení v Poslanecké sněmovně zamíří do Senátu, kde může, ale nemusí, doznat dalších změn.

 O aktuálním vývoji legislativního procesu Vás budeme samozřejmě informovat.

[1] Návrh podán z popudu MF a MPO, s ohledem na pokročilost legislativního procesu jako návrh poslanecký.

[2] Online: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&T=656

[3] Nařízení vlády č. 300/2022 Sb. o stanovení hodnot vnitřního výnosového procenta investic pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů

[4] které stanoví, že nárok na podporu nevzniká pro elektřinu vyrobenou v době záporné hodinové ceny elektřiny

[5] zejména Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a

[6] Smlouva o energetické chartě či bilaterální mezistátní dohody o ochraně investic

……

Tento materiál slouží pouze jako všeobecná informace o aktuálních tématech, nejedná se o poradenství. Nezohledňují se v něm žádné zvláštní okolnosti, finanční situace či zvláštní požadavky adresátů. Jeho adresáti by si proto měli vždy vyžádat příslušné profesionální služby k uvedeným informacím. I přes pečlivé sestavení tohoto materiálu nemůže společnost bpv Braun Partners s.r.o., její partneři, spolupracovníci či spolupracující advokáti a daňoví poradci zaručit přesnost a úplnost informací zde obsažených a nepřebírá jakoukoliv odpovědnost za konání nebo zdržení se konání na základě informací obsažených v tomto materiálu.

Podobné novinky

Tiskové zprávy
Tiskovky-min
24. 7. 2019

ANTARIS SOLAR GROUP prodávala fotovoltaiku a bpv BRAUN PARTNERS byli u toho!

Tiskové zprávy
Tiskovky-min
8. 11. 2019

bpv BRAUN PARTNERS asistovala kupujícímu společnosti EUROPIN, předního life science výrobce na západním Slovensku

Tiskové zprávy
Tiskovky-min
16. 7. 2021

bpv BRAUN PARTNERS asistovala rezidenčnímu fondu MINT při akvizici části projektu Vysočanský mlýn