Zákoník práce poměrně dobře chrání zaměstnance, a to v mnoha oblastech. Kromě jiného je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci s ohledem na rizika možného ohrožení vašeho života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Situaci, kdy vás na pracovišti ničí obrovské horko, ale konkrétně neřeší.
Bližší podmínky jsou uvedeny ve vládním nařízení. Tento předpis rozděluje práci do osmi tříd podle fyzické náročnosti a uvádí i konkrétních příklady. První třída představuje nejméně náročné profese (typicky administrativní práce), osmá třída pak ty fyzicky nejnáročnější jako například výkopové práce, práce sekerou při těžbě dřeva apod.
Jenže do které třídy patříte? „Vzhledem k tomu, že nařízení uvádí jen příkladný výčet prací, které lze do jednotlivých tříd zařadit, je pak na zaměstnavateli, aby zařadil práce neuvedené v tabulce s ohledem na druh práce obdobného charakteru do jedné z těchto z osmi tříd,“ vysvětluje advokátka Nikola Faltová.
„Na základě výsledku zařazení se pak odvíjí povinnosti zaměstnavatelů vůči zaměstnancům, zejména co se týká maximálních teplot pro výkon prací, či povinností v případě, že se zaměstnavatel takzvaně přehoupne přes tyto limity,“ upřesňuje advokátka.
Předpis rozděluje zaměstnance na aklimatizované a neaklimatizované, i podle toho jsou následně stanoveny podmínky pro výkon práce při vysokých teplotách.
„Za aklimatizovaného zaměstnance je považován ten, který vykonává práci po dobu alespoň 3 týdnů od nástupu. U neaklimatizovaného zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do třídy IIb až V, pokud jsou při ní na pracovišti překračovány nařízením přípustné hodnoty zátěže teplem, se po dobu 3 týdnů od nástupu na takové pracoviště dlouhodobě přípustná doba práce sníží o 30 %,“ uvádí Faltová.
Zaměstnavatel má povinnost zajistit na pracovišti určité teplotní standardy i povinnost cíleně snižovat teplotu . „Pokud jde o cílené snižování teploty, pak žádný předpis nestanoví, jakými konkrétními kroky toho má zaměstnavatel dosáhnout, a je tedy pouze na jeho možnostech a úvaze, co přesně pro to učiní,“ doplňuje odbornice.
Pokud vykonáváte fyzicky náročnou práci na slunci při teplotě vyšší než 36 °C, máte nárok na pravidelné bezpečnostní přestávky, během kterých by vám mělo být umožněno odpočinout si pod přístřeškem nebo v klimatizované místnosti.
U všech osmi tříd je firma povinna zajisti tzv. ochranné nápoje. Zatímco u tříd I a II stačí kohoutková voda, u tříd vyšších je ochranný nápoj blíže specifikován.
„Ochranný nápoj musí být obecně zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu. Množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento; ochranný nápoj pro mladistvého zaměstnance však nesmí obsahovat alkohol žádný,“ říká advokátka.
Ochranný nápoj se poskytuje v množství odpovídajícím nejméně 70 % ztráty tekutin a minerálních látek potem a dýcháním za osmihodinovou směnu.
Nad rámec svých povinností vám samozřejmě zaměstnavatel může ulevit podle svých možností, řada firem právě na léto plánuje celozávodní dovolenou. „Zaměstnavatelé umožňují výkon práce na dálku nebo dřívější odchod zaměstnance z pracoviště s plnou náhradou mzdy. U venkovních pracovišť pak jsou často využívány i osobní ochranné prostředky jako chladící šátky, vesty, čepice nebo vysokotlaké rozprašování vody,“ shrnuje příklady z praxe Nikola Faltová.
Pokud by vás ale napadlo, že do práce nepůjdete, protože šéf neobstaral v kanceláři ani ventilátor, tak na to raději zapomeňte. „V takovém případě byste se dopustili porušení vašich pracovních povinností, což může za určitých podmínek vést až k jednostrannému ukončení vašeho pracovního poměru ze strany zaměstnavatele,“ varuje advokátka.
