Připravovaná novela známá jako „Lex Plyn“, jejímž cílem má být zejména usnadnění výstavby paroplynových elektráren v České republice, prošla dne 11. 3. 2025 druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Pokud bude novela schválena, přinese zejména změnu energetického zákona¹ a tzv. liniového zákona², nicméně, s ohledem na dvě desítky pozměňovacích návrhů, které byly vzneseny, se v případě jejich schválení může dotknout i dalších předpisů.
Již před časem jsme Vás informovali o pozměňovacím návrhu ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, který doplňuje stávající znění rovněž o novelizaci zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, ve vztahu k tzv. „mařičům“ elektrické energie, tedy k zařízením, jež mají spotřebovávat elektrickou energii v momentech, kdy je elektrické energie přebytek, prakticky tedy mají dodávat zápornou flexibilitu. Dle návrhu Lukáše Vlčka by poskytovatelé podpůrných služeb a flexibility nesměli k poskytování těchto služeb používat elektrické zařízení, aniž by bylo zajištěno efektivní další využití elektřiny spotřebované v tomto zařízení. Absolutní zákaz těchto mařičů se pokouší zmírnit pozměňovací návrh Jana Bureše, který má umožnit výjimku pro zařízení, jež by ke dni účinnosti zmíněné novely již byla k přenosové nebo distribuční soustavě připojena. Tento pozměňovací návrh by tedy měl vyloučit případný retroaktivní účinek novely vůči „mařičům“.
Dále potvrzujeme, že byl předložen pozměňovací návrh, který by měl zmínit dopady novely energetického zákona známé jako „LEX OZE III“, která byla 13. 3. 2025 podepsána prezidentem republiky a v současné době již jen čeká na své zveřejnění ve Sbírce zákonů, jež zavádí sebehodnocení přiměřenosti podpory poskytnuté výrobnám elektřiny ze slunečního záření uvedeným do provozu v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2010 s úhrnným instalovaným výkonem 30 kW a více. Jak bylo avizováno, navrhuje se zvýšit stanovenou hranici z 30 kW na 145 kW tak, aby došlo ke snížení počtu dotčených výroben a administrativní náročnost spojená s provedením sebehodnocení tak nezatěžovala např. drobné FVE zřízené na střechách obecních úřadů či mateřských škol.
Na první pohled rozsahem drobný, ale významem rozhodně podstatný, je pozměňovací návrh, který má upřesnit, jakým způsobem se budou zejména výrobci a provozovatelé zařízení pro ukládání elektřiny podílet na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy či provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením jejich výrobny či úložiště. Jejich podíl má být určován podle výše požadovaného výkonu nebo příkonu a hradit mají paušální částku, jejíž část bude ovšem nevratná i v případě, že výrobna/úložiště nakonec připojena nebude. Každý musí počítat s tím, že nebude-li svůj plán realizovat, bude tak platit za „marnou rezervaci příkonu či výkonu“.
Za zajímavé lze nepochybně považovat též pozměňovací návrhy směřující k urychlení a usnadnění povolování výroben elektřiny využívajících energii větru, a to z důvodu potřebnosti jejich urychlené výstavby k zajištění zdrojové přiměřenosti výroby elektřiny v dalších letech. Navržená úprava cílí na zjednodušení povolování souborů čtyř a více větrných elektráren tím, že se na ně má použít omezený výběr ustanovení upravujících režim pro povolování staveb pro energetickou bezpečnost. Další z pozměňovacích návrhů na druhou stranu zavádí poplatek z výrobny elektřiny využívající energii větru. Tento poplatek by postihoval provozovatele výrobny elektřiny využívající energii větru s instalovaným výkonem vyšším než 1 MW, jež bude připojena k rozvodné síti po 1. lednu 2026, a měl by být příjmem rozpočtu obce, na jejímž území se taková výrobna elektřiny nachází. Maximální sazba poplatku by měla činit 100 Kč za každý instalovaný kilowatt, obec by ovšem měla být oprávněna stanovit obecně závaznou vyhláškou sazbu nižší.
Kromě výše uvedených byly předloženy také pozměňovací návrhy, které s předmětem navrhované novely přímo nesouvisí. Je samozřejmě otázkou, zda budou výše uvedené a další navržené změny schváleny Poslaneckou sněmovnou ve 3. čtení a poté projdou i Senátem. Další projednávání novely v Poslanecké sněmovně je možné na konci března, a to konkrétně od 27.3.2025. Účinnost novely „Lex Plyn“ se předpokládá nejdříve k 1. srpnu 2025. O dalším vývoji tohoto tématu Vás budeme samozřejmě i nadále informovat.
