Bavorský advokátní soud se obrátil na Evropský soudní dvůr s otázkou, zda může rakouská advokátní kancelář získat finanční podíl v německé advokátní kanceláři. Podle názoru rakouských žalobců jsou profesně právní omezení, která vedla Bavorskou advokátní komoru k zákazu účasti, v rozporu s volným pohybem kapitálu a služeb v rámci EU, který je jednou ze základních svobod. Evropský soudní dvůr rozhodl v rozsudku ze dne 19. prosince 2024 ve prospěch Advokátní komory, která zakázala přístup finančního investora. Rozsudek uvítá mnoho advokátů v Čechách a přináší trochu více právní jasnosti. Ostatní advokáti budou naříkat na pomalé umírání advokacie v budoucnosti.

Dle mého názoru není jednostranné nadšení a naděje, že se konečně podaří prodat kancelář dobře platícím investorům, ani zánik nezávislého advokáta přímým důsledkem.

Přestože jsou multioborové advokátní kanceláře fakticky zakázány, v praxi fungují i v Čechách. Advokátní kanceláře jsou spojeny s velkými auditorskými společnostmi. Téměř každá komerční advokátní kancelář nějakým způsobem spolupracuje s daňovými poradci a účetními. Právníky/advokáty lze také často nalézt ve spojení s realitními kancelářemi nebo jinými společnostmi zabývajícími se střelnými zbraněmi a společně vystupují na trhu.

My, advokáti, již nyní tvrdě soupeříme s velkými auditorskými firmami a Legal tech společnostmi, které se tlačí do sektoru právního poradenství a mají zcela jiné cíle a technické možnosti.

Mnohé z toho, zejména v oblasti umělé inteligence, která v příštích letech výrazně promění všechny poskytovatele služeb, bude vyžadovat značné investice do IT. Pokud nechceme nadále být závislí na bankovních úvěrech nebo vydávání dluhopisů, pak jsou jednou z možností externí investoři.

Advokátní kanceláře jsou samozřejmě zajímavým cílem finančních investorů (stejně jako daňoví poradci). Relativně vysoké ziskové marže, ale velká potřeba financí, přinejmenším v případě expandujících advokátních kanceláří, obměkčují i některé advokáty, kteří mají zásadní obavy o svou nezávislost.

Jde snad o trend, který v současné době zažívají i mnozí lékaři? Kolik nezávislých lékárníků ještě zbývá ve srovnání s mocí velkých řetězců? Nechtějí se snad již zejména mladí právníci stát partnery – což slýcháme při mnoha náborových pohovorech, ale raději se soustředí na svou právní práci pod externím vedením a za pevný plat?

Nicméně právnická profese je poněkud odlišná. Povinnost poradit klientovi na 100 %, bez postranních finančních úmyslů, charakterizuje advokáta.

První příklady IPO advokátních kanceláří v angloamerickém nebo australském regionu, např. společnosti Ince nebo DWF (se záměrem stát se největší advokátní kanceláří ve Velké Británii), však ukazují, že právnická profese nemusí nutně odpovídat očekávání finančních investorů. Ince například skončila v insolvenci, DWF zase odešla z burzy s obrovskými ztrátami.

Klasický obraz právníků s partnery, kteří se osobně podílejí na zisku a především kontrolují každodenní chod firmy, se jistě poněkud změní – právníci nejsou vždy těmi nejlepšími obchodními lídry. Ale vůdčí model nezávislosti a zastupování zájmů klientů, nikoli akcionářů a investorů, musí přesto zůstat zachován.

Po více než 20 letech ve vedení mezinárodních i národních advokátních kanceláří však mohu říci toto: Právníci jsou poměrně nezávislí myslitelé se silným egem. Nemusí to být nutně ti nejlepší právníci, kteří se řídí pouze pokyny svých nadřízených. Právníci potřebují kreativitu a podnikatelské myšlení, obvykle je obtížné je začlenit do pevných struktur, aniž by přijali smysl. A pokyny týkající se výkonu jejich profese přijímají pouze tehdy, pokud jim rozumí.

Na druhé straně jsou advokátní kanceláře také podniky. Mnohé české advokátní kanceláře již mají obrat přes 100 milionů Kč a velké týmy. To vyžaduje řízení podniku, plánování, rozpočty, výkonnostní cíle a zpětnou vazbu. Zda je toto řízení lepší provádět nepřímo prostřednictvím investorů nebo kolegů, kteří to buď umí, nebo neumí, a v žádném případě se to neučili na vysoké škole, nelze s jistotou říci.

Více na epravo.cz