Poradna časopisu Stavitel:

Obracíme se na vás s tímto problémem: U hranice našeho pozemku roste velký dub, který bychom chtěli pokácet. V uplynulých deseti letech jsme se několikrát obrátili na obecní a posléze krajský úřad s žádostí o vydání povolení k jeho pokácení, avšak naše žádost byla vždy zamítnuta.

Za tu dobu se strom rozrostl tak, že nyní včetně kořenů přesahuje i na pozemek sousedů, kteří si proto nárokují vlastnictví stromu a s jeho kácením nesouhlasí. Strom navíc svými větvemi přesahuje nad naši stodolu, jejíž střecha byla poničena padajícími žaludy. Jak máme postupovat, aby strom na našem pozemku mohl být pokácen? Můžeme po někom případně požadovat náhradu výdajů na nutnou opravu střechy?

Děkujeme za váš dotaz. Jak uvádíte, ke kácení dřevin je obecně nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, kterým nejčastěji, totiž mimo zvláště chráněná území a území vojenských újezdů, bude obecní úřad.

Pro vydání povolení ke kácení musí existovat závažný důvod a předchází mu vyhodnocení funkčního a estetického významu dotčené dřeviny. Takovým závažným důvodem může být zájem na jiném než stávajícím využití pozemku, ale také bezpečnost v případech špatného stavu stromu.

Zákon o ochraně přírody a krajiny však předvídá několik případů, v nichž není povolení ke kácení dřevin třeba. Jedná se například o dřeviny s obvodem kmene o délce nepřevyšující 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí, ale také o dřeviny, které zřejmě a bezprostředně ohrožují život či zdraví nebo z nich hrozí škoda značného rozsahu.

V posledně jmenovaném případě je nezbytné zdůraznit, že ohrožení musí být zřejmé a bezprostřední – tuto zřejmost a bezprostřednost je nezbytné chápat tak, že hrozí nebezpečí z prodlení s kácením dřeviny, že škodlivé následky mohou nastat okamžitě a není možné čekat do doby kladného rozhodnutí o žádosti k povolení kácení. Příkladem může být poškození stromu větrem, bleskem, ale i lidskou činností do takové míry, že akutně hrozí jeho pád. Naopak pokud se jedná o strom, který již řadu let přirozeně roste, nelze shledat popsanou akutnost a není-li naplněna jiná zákonná výjimka, bude nutno postupovat v povolovacím režimu.

Z hlediska žádosti o povolení ke kácení je ve vašem případě namístě se zabývat otázkou, kdo tuto žádost podává, respektive jakou roli hraje (ne)souhlas sousedů. Žádost o povolení podává vlastník pozemku, na němž se strom nachází (popřípadě jiný uživatel pozemku se souhlasem vlastníka). V případě popsaném v dotazu je nezbytné se vypořádat s tím, jaká oprávnění má soused, jedná-li se o strom rostoucí na hranici pozemku. Podle občanského zákoníku je součástí pozemku rostlinstvo na něm vzešlé. Strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen, případné prorůstání kořenů na sousední pozemek nehraje roli. Jedině vyrůstá-li kmen na hranici pozemků různých vlastníků, je strom společný  a soused pak bude moci v řízení o vydání povolení ke kácení uplatňovat svá práva jako osoba, která by mohla být rozhodnutím přímo dotčena na svých právech. Nezbývá než uzavřít, že k pokácení stromu je nutné podat dobře argumentovanou žádost o vydání povolení ke kácení, protože na vydání povolení není právní nárok, nýbrž je orgánu ochrany přírody vymezen prostor pro správní uvážení. Poškozování majetku (v tomto případě střechy) je však jistě možné považovat za závažný důvod pro povolení kácení. Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že není nutnou podmínkou pro povolení ke kácení dřevin, aby šlo pouze o dřeviny ve špatném stavu.

Existence dřeviny může kolidovat s jiným důležitým zájmem mimo oblast životního prostředí, jemuž musí podle konkrétních okolností ustoupit. V neposlední řadě je důležité připomenout, že proti případnému zamítavému rozhodnutí je možno se odvolat, případně se následně domáhat soudní ochrany.

Z právního hlediska jednodušší, byť ne ve všech situacích dostačující, alternativou ke kácení je ořez dřevin. K ořezu větví totiž povolení orgánu ochrany přírody není nutné. Při ořezu je však nezbytné dodržet tu podmínku, že nedojde k trvalému poškození dřeviny, neboť v opačném případě by se jednalo o přestupek dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Lze se samozřejmě ptát, zda prořezání povede k dostatečné ochraně majetku před padajícími plody.

Konečně je nezbytné se vypořádat s otázkou případného nároku na náhradu škody. V popsaném případě předně nelze uvažovat o nezákonnosti zamítavých povolení ke kácení uplatňovat svá práva jako osoba, která by mohla být rozhodnutím přímo dotčena na svých právech.

Nezbývá než uzavřít, že k pokácení stromu je nutné podat dobře argumentovanou žádost o vydání povolení ke kácení, protože na vydání povolení není právní nárok, nýbrž je orgánu ochrany přírody vymezen prostor pro správní uvážení. Poškozování majetku (v tomto případě střechy) je však jistě možné považovat za závažný důvod pro povolení kácení. Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že není nutnou podmínkou pro povolení ke kácení dřevin, aby šlo pouze o dřeviny ve špatném stavu.

Existence dřeviny může kolidovat s jiným důležitým zájmem mimo oblast životního prostředí, jemuž musí podle konkrétních okolností ustoupit. V neposlední řadě je důležité připomenout, že proti případnému zamítavému rozhodnutí je možno se odvolat, případně se následně domáhat soudní ochrany.

Z právního hlediska jednodušší, byť ne ve všech situacích dostačující, alternativou ke kácení je ořez dřevin. K ořezu větví totiž povolení orgánu ochrany přírody není nutné. Při ořezu je však nezbytné dodržet tu podmínku, že nedojde k trvalému poškození dřeviny, neboť v opačném případě by se jednalo o přestupek dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Lze se samozřejmě ptát, zda prořezání povede k dostatečné ochraně majetku před padajícími plody.

Konečně je nezbytné se vypořádat s otázkou případného nároku na náhradu škody. V popsaném případě předně nelze uvažovat o nezákonnosti zamítavých rozhodnutí, neboť jak bylo shora uvedeno, povolení je nenárokové, a vydání povolení tak je na správním uvážení orgánu ochrany přírody. Stejně tak nejsou naplněny zákonné znaky nesprávného úředního postupu. Nezbývá než dovodit, že případnou škodu ponesete coby vlastník.

Lze shrnout, že při kácení stromu je třeba v souladu s platnými právními předpisy a až na výjimky není bez povolení možno kácet. Skutečnost, že strom, respektive padající žaludy, působí škody na vašem majetku, lze považovat za závažný důvod pro vydání povolení, avšak ani tak nelze jeho vydání zaručit. V případě zamítnutí žádosti je možné se odvolat, případně se obrátit na soud. Způsobenou škodu bohužel nese vlastník pozemku.