Kdo vyjede do Německa či Rakouska za prací a vrátí se dřív jak za tři týdny, ztratí status pendlera a příště už ho přes hranice nepustí. A to ani po povinné 14denní karanténě.

Přesná pravidla vydalo včera ministerstvo vnitra a jsou o dost tvrdší, než jak je na pondělní tiskové konferenci představil vicepremiér Jan Hamáček. Ten mluvil pouze o doporučení na vycestování na tři týdny.

Pohyb pendlerů vláda omezuje, protože se obává, že si z práce přivezou nákazu koronavirem. V obou sousedních zemích mají – i po přepočtu na obyvatele – podstatně víc nemocných než Česko.

Hamáček už jednal s kolegy z obou zemí o tom, aby požádali firmy o zajištění ubytování pro české pracovníky. To se skutečně děje, i když si firmy z Německa i Rakouska stěžují, že na zajištění ubytování mají málo času.

„Jsme z toho nervózní, na zajištění ubytování jsme dostali velmi málo času. Také nevíme, jestli jsou čeští zaměstnanci připravení. Mnoho z nich má rodiny,“ řekl televizi ORF Dietmar Wolfsegger z hospodářské komory města Freistadt, které je blízko u hranic s Českem. V Rakousku pracuje víc jak 12 tisíc Čechů.

„Podle prvních zpráv, které máme od bavorských firem, to vypadá, že zřejmě dvě třetiny českých zaměstnanců budou třítýdenní režim akceptovat,“ řekl Deníku N Bernard Bauer, šéf Německo-české obchodní komory. Podniky v Bavorsku, kde podle dat komory pracuje 24 tisíc Čechů, se podle něj zpravidla snaží českým zaměstnancům nabídnout ubytování, které plně hradí.

Potvrzuje to i Arthur Braun z advokátní kanceláře bpv Braun Partners. „Celé úterý dopoledne jsem řešil dotazy zaměstnavatelů u nás v Bavorsku. Většina klientů si chce zachovat své české zaměstnance, velice si jich cení. Zatím to vypadá, že hodně pendlerů bude volit ubytování v Německu a po návratu zpátky do Čech zůstanou v povinné karanténě,“ říká Braun.

Obtížné rozhodování mají hlavně lidé s rodinami. „Je jasné, že v této těžké době není rozhodnutí opustit vlastní rodinu na tři týdny vůbec lehké,“ říká Bauer.

Jenže kdo do práce za hranicemi nepojede vůbec, může v krajním případě o zaměstnání přijít. V takovém případě by jim podporu v nezaměstnanosti platil český úřad práce, což je nevýhodné.

40 eur za den

Nejdál zašla vláda spolkové země Sasko, která Čechy pracující ve zdravotnictví a v sociálních službách láká i s rodinami na speciální příspěvek. Netýká se to jenom doktorů, ale třeba i zaměstnanců nemocničních kuchyní či prádelen.

Každý, kdo se rozhodne v Sasku i přes zavřené hranice dál pracovat, získá příspěvek 40 eur na den pro sebe, dalších 20 eur na den saská vláda nabízí za každého rodinného příslušníka, který se v Německu ubytuje spolu s pendlerem.

„Pečovatelské a zdravotnické služby v příhraničí závisí z velké části na zaměstnancích z Česka,“ vysvětlil nabídku pro české pendlery saský premiér Michael Kretschmer. Jeho vláda předpokládá, že nabídku využije až 1000 lidí z Česka a počítá s náklady ve výši 1,2 milionu eur. Příspěvek Sasko bude vyplácet až tři měsíce.

A další pomoc možná bude následovat „Bavorsko i Sasko mají velký zájem na tom, aby pendleři dále pracovali v Německu, zejména ve zdravotnictví a v sociálních službách. Proto v co nejkratší době německá strana zformuluje nabídku ubytování a finanční kompenzaci i další možnosti, jak pendlerům a jejich rodinám pomoci,“ řekl hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis (ANO) po dnešním jednání s prezidentkou Horních Frank Heidrun Piwernetzová a Reginou Kraushaarovou ze zemského ředitelství v Sasku.

Podle hejtmana se mohou pendleři obrátit také na příslušný německý pracovní úřad, kde jim vysvětlí, za jakých podmínek lze zůstat doma a pobírat část platu. „Náš kraj dostane z německé strany v nejbližších hodinách veškeré potřebné údaje a kontakty, o kterých budeme obratem informovat,“ dodal Kubis. Informace Karlovarský kraj postoupí i dalším krajům, odkud za prací do Německa směřují pendleři.

Odpoledne po jednání pak Karlovarský kraj oznámil, že i Bavorsko českým pendlerům ze zdravotnictví a sociálních služeb přispěje, a to 60 eury na den, 30 eur dá případně rodinným příslušníkům.

Někteří pendleři ale hlásí, že s nimi německé firmy příliš slitování mít nebudou. „U nás u ve fabrice je 50 procent Čechů. Dali nám tři varianty: neplacené volno, dovolená, nebo tu budeš bydlet. Nechceš? Nevadí, dostaneš výpověď, nabereme lidi přes agenturu,“ popsal svou zkušenost na Facebooku jeden z pendlerů.

Také podle Anny Bernstorfové z odborového svazu DGB v Sasku teď reálně hrozí, že čeští pendleři nedostanou mzdu ani žádné jiné náhrady, pokud kvůli novým opatřením nepřijedou do práce. „To je velmi problematické, protože z těchto výdělků často žijí celé rodiny,“ řekla Deníku N.

Podle právníka Arthura Brauna ale německé firmy jednoduše vypovídat zaměstnanecké smlouvy nemohou, když jsme v situaci, že lidé pracovat chtějí, ale znemožní jim to přísná pravidla nařízená státem. „Pokud má zaměstnavatel více jak 10 zaměstnanců, musí mít k propouštění důvod a není to tak jednoduché jako při propouštění z organizačních změn podle českého zákoníku práce,“ říká Braun.

Upozorňuje také na to, že hodně firem v Německu už přešlo do režimu takzvaného kurzarbeitu, kdy zcela nebo částečně pozastavily provoz a poslaly zaměstnance domů. Ti v takovém případě dostávají 60 procent mzdy nebo 67 procent v případě, že mají děti. Režim kurzarbeitu mohou firmy využít i pro české zaměstnance. „Podmínkou je, že se režim dotkne alespoň deseti procent zaměstnanců,“ říká Braun.

Zrušte to

Pokud pendleři přijdou o práci, podporu v nezaměstnanosti – pokud by obratem nenašli práci jinde – by jim na základě německých příjmů vyplácel český úřad práce. Jenže velká část z nich by narazila na maximum, které pro letošní rok dělá 19 388 korun. „Pokud příhraniční pracovníci o práci v zahraničí přijdou, mohou žádat o dávky v nezaměstnanosti pouze ve státě bydliště,“ říká Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce ČR.

Komplikací může být současný stav, kdy jsou úředníci k osobní schůzce dostupní jen po předchozí domluvě. Žádosti o podpory v nezaměstnanosti lze nicméně poslat i poštou nebo e-mailem (s nafocenými nebo naskenovanými doklady).

Další komplikací pro pendlery může být, že se k žádosti o podpoře přidává i potvrzení o placení sociálního pojištění v cizí zemi. I to se dá od německých či rakouských úřadů sehnat korespondenčně.

Pendleři jsou většinou na stát naštvaní, že jim ze dne na den znemožnil nebo výrazně zkomplikoval obživu. Už dříve jim podmínky pro přejezd hranic ztěžoval, když se například na přechodech, které zůstaly otevřené, začala lidem měřit teplota. Pendleři tak museli na hranicích čekat i několik hodin, než je překročí.

Například advokát Michal Staněk, syn jednoho z pendlerů, podal na Městský soud v Praze návrh na zrušení opatření, které od čtvrtka uzavírá hranice pro pravidelné dojíždění.