Spletl jsem si směny a šéf mi zkrátil dovolenou. Jak se můžu bránit?

1. 1. 2020

Publikované články

Mgr. Markéta Kleinová

Podle zákoníku práce máme nárok na minimálně čtyři týdny dovolené. Jsou ale situace, kdy nám zaměstnavatel může dovolenou zkrátit. Jedním z nich je například neomluvená absence v práci. Jak se posuzuje a o kolik dovolené můžeme přijít? Na dotaz čtenáře odpovídá advokátka bpv Braun Partners Markéta Nešetřilová.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

„Minulý měsíc jsem se omylem nedostavil na dvě směny, naopak jsem se dostavil jindy, kdy jsem směnu údajně vůbec mít neměl. Zaměstnavatel prohlásil, že se jedná o neomluvenou nepřítomnost a jako trest mi zkrátil dovolenou o šest dnů. Vzhledem k tomu, že mi zbývaly už jen tři dny dovolené, tak mi strhl peníze ze mzdy. Má na toto zaměstnavatel vůbec právo?“ ptá se čtenář iDNES.cz.
Jednou ze základních povinností zaměstnance je vykonávat pro zaměstnavatele práci, a to ve směnách, které má povinnost rozvrhnout právě zaměstnavatel nebo jím určený nadřízený. Samozřejmě je třeba říci, že i pro rozvrhování směn platí pravidla stanovená zákoníkem práce. Pokud tato pravidla byla ze strany zaměstnavatele dodržena a vy jste se na dvě směny skutečně nedostavil, je možné vaše jednání kvalifikovat jako neomluvenou nepřítomnost v práci.

Pozor na pozdní příchody

„Pokud zaměstnanec zamešká například pouze dvě hodiny, není krácení dovolené možné provést. Jestliže si však zaměstnanec směnu zkracuje soustavně a počet neomluvených hodin dosáhne výše počtu hodin jedné směny, pak už zaměstnavatel ke krácení dovolené přistoupit může,“ upozorňuje advokátka Markéta Nešetřilová.

Přestože to v praxi není běžné, má zaměstnavatel v takovém případě opravdu možnost (nikoli povinnost) „potrestat“ zaměstnance tak, že mu takzvaně zkrátí dovolenou. Za každou jednu celou neodpracovanou směnu může zkrátit zákonný nárok na dovolenou o jeden až tři dny. Přísnost „potrestání“, tedy rozsah zkrácení dovolené za jednu neodpracovanou směnu, určuje dle svého uvážení, buď nepotrestá zaměstnance vůbec anebo mu zkrátí dovolenou až o tři dny.

Dovolenou však obecně nelze krátit v celém jejím rozsahu. Vždy musí zaměstnanci zůstat alespoň dva týdny dovolené. Navíc platí základní pravidlo, že dovolenou, na kterou vznikl nárok v daném kalendářním roce lze krátit jen pro neomluvenou nepřítomnosti v práci v tomtéž období (kalendářním roce). Nelze tedy zkrátit dovolenou, na kterou vznikne nárok v roce 2020 pro nepřítomnost zaměstnance na pracovišti, která se odehrála v roce 2019.

Šéf mi dovolenou zkrátil o šest dnů, tolik dovolené už jsem ale neměl. Může mi strhnout peníze?
Zaměstnavatel vůbec není limitován skutečností, zda ještě nějakou dovolenou vůbec máte anebo už jste ji v plném rozsahu vyčerpal. Pokud totiž zaměstnanec svou dovolenou ještě nevyčerpal, může tímto způsobem o dovolenou přijít, respektive zaměstnavatel při určování čerpání dovolené bude vycházet z nižšího počtu dnů dovolené. Pokud jste již veškerou dovolenou vyčerpal a zaměstnavatel ji zkrátí následně, pak de facto zpětně ztrácíte nárok na dovolenou a jste povinen vrátit zaměstnavateli neoprávněně proplacenou náhradu mzdy za dobu čerpání dovolené. Tuto částku může zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce strhnout ze mzdy, aniž byste s tím musel souhlasit.

Neměl by zaměstnavatel takovou sankci projednat s odbory?
V případě, že u vašeho zaměstnavatele působí odbory, musí s nimi zaměstnavatel skutečnost, že vaši nepřítomnost kvalifikoval jako neomluvenou nepřítomnost v práci, projednat. Už ale není potřeba, aby se s odbory na této skutečnosti dohodl, a není ani povinen s odbory řešit samotný postih, tedy o jak „velký kus“ bude dovolená krácena, zda o jeden, dva nebo tři dny. Samozřejmě pokud odbory u zaměstnavatele nepůsobí, je toto posouzení ryze v gesci zaměstnavatele.

Mám nějakou možnost se proti rozhodnutí zaměstnavatele bránit?
Jestliže máte dojem, že ke krácení dovolené došlo neoprávněně a vaši nepřítomnost neměl zaměstnavatel kvalifikovat jako neomluvenou nepřítomnost, můžete podat u příslušného soudu žalobu na plnění, jejímž předmětem je povinnost zaměstnavatele uhradit částku odpovídající náhradě mzdy za neoprávněně krácenou dovolenou.

 

Podobné novinky

Tiskové zprávy
Tiskovky-min
13. 3. 2020

bpv BRAUN PARTNERS opět boduje u prestižní britské rankingové společnosti Chambers and Partners

Tiskové zprávy
Tiskovky-min
1. 1. 2013

Liberizace poštovního trhu

Tiskové zprávy
Tiskovky-min
23. 6. 2013

bpv Hügel Rechtsanwälte advise Erste Group Bank AG in a EUR 660.6 million capital increase