Koupil jsem si družstevní byt za milion korun. Ale přišel jsem o práci a podpora mi tak tak stačila na jídlo. Za byt jsem neplatil, hradil jsem jen zálohy na elektřinu a plyn, ať nezůstanu potmě a bez možnosti uvařit si. Teď mi družstvo oznámilo, že už nejsem jejich členem a že se mám vystěhovat. Má na to družstvo právo?
V případě družstevního bytu je potřeba si uvědomit, že nekupuje byt do osobního vlastnictví, ale nabýváte pouze členský podíl v bytovém družstvu. Byt je stále ve vlastnictví, nebo spoluvlastnictví bytového družstva. Družstvo s vámi jistě uzavřelo nájemní smlouvu a vy jste povinen za užívání bytu platit nájemné.
Zákon stanoví, že člen může být z družstva vyloučen jen tehdy, jestliže závažným způsobem nebo opakovaně porušil své členské povinnosti, přestal splňovat podmínky pro členství, nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách bytového družstva. To, že jste přestal platit nájemné, je nepochybně právě oním závažným porušením členských povinností.
Kdo o vyloučení rozhoduje a jak se můžu bránit?
Před samotným vyloučením musíte být na tuto možnost písemně upozorněn a máte lhůtu minimálně třicet dnů k nápravě. Výzva není potřeba pouze v případě, že následky porušení členských povinností nelze odstranit, neplacení nájemného mezi takové následky nepatří. Pokud vám výzva nebyla doručena, tak se k vyloučení nepřihlíží.
Pokud s odvoláním neuspěji, kdo mi vrátí milion, který jsem za byt zaplatil?
V případě vyloučení z bytového družstva máte nárok na takzvaný vypořádací podíl, ten je ze zákona roven výši splněného členského vkladu a vyplácí se v penězích. Stanovy mohou určit vypořádací podíl i vyšší, zejména vzhledem k jeho tržní hodnotě, kupříkladu na základě znaleckého posudku. Taková zákonná povinnost však v současnosti neexistuje, je tedy pouze na družstvech, zda si takovou možnost ve stanovách upraví, či nikoliv.
To znamená, že pokud byl váš členský vklad milion korun, musíte jeden milion korun dostat zpět. Jestliže byl váš členský vklad například třicet tisíc korun, zákon garantuje jen vrácení této částky. V praxi bývá velmi častá situace, že členský vklad je výrazně nižší než tržní hodnota členského podílu, vypořádání mezi družstvem a členem by však mělo být spravedlivé. Potvrzuje to i judikát Nejvyššího soudu, podle kterého při určení výše vypořádacího podílu musí bytové družstvo zásadně přihlédnout ke skutečné (tržní) hodnotě členského podílu bývalého člena družstva tak, aby mezi touto tržní hodnotou a výší vypořádacího podílu nebyly neodůvodněné rozdíly.