Evropská komise schválila český režim podpory ve výši až 1 miliardy Kč (přibližně 37 milionů eur), jehož cílem je podpořit investice malých a středních podniků do výroby produktů pro boj s koronavirem. Uvedený režim byl schválen podle dočasného rámce státní podpory, který Komise přijala dne 19. března 2020, ve znění ze dne 3. dubna 2020.
Výkonná místopředsedkyně Komise odpovědná za politiku hospodářské soutěže Margrethe Vestagerová k tomu uvedla: „Urychlení výroby produktů pro boj s koronavirem, jako jsou léky, zdravotnické vybavení a ochranné oděvy, má pro řešení současné zdravotní krize zásadní význam. Český režim podpory ve výši až 37 milionů eur bude motivovat podniky, aby zaměřily svou činnost na výrobu těchto klíčových produktů.I nadále úzce spolupracujeme se všemi členskými státy na hledání řešení pro zvládnutí této pandemie v souladu s pravidly EU.“
Český režim podpory
Česko v rámci dočasného rámce oznámilo Komisi režim podpory investic do výroby produktů pro boj s koronavirem. Počáteční rozpočet režimu bude činit 300 milionů Kč (přibližně 11 milionů eur). Tento rozpočet může být následně navýšen až na 1 miliardu Kč (přibližně 37 milionů eur).
Veřejná podpora poskytovaná v rámci tohoto režimu, kterou budou moci čerpat malé a střední podniky, bude mít podobu přímých grantů. Podpora z veřejných zdrojů bude pokrývat 50 % způsobilých nákladů, které podniky musí vynaložit na vytvoření výrobních kapacit pro výrobu produktů pro boj s koronavirem.
Cílem režimu je zintenzivnit a urychlit výrobu produktů, které s koronavirem přímo souvisejí. Patří mezi ně léčivé přípravky, jako jsou očkovací látky, nemocniční a lékařské vybavení včetně ventilátorů, ochranné oděvy a pomůcky a diagnostické nástroje. Podporu bude možné využít také na nákup zařízení na likvidaci infekčních odpadů.
Komise shledala, že režim předložený Českem je v souladu s podmínkami stanovenými v dočasném rámci. Podpora pokryje zejména podíl investičních nákladů nezbytných na výrobu příslušných produktů a náklady na zkušební provoz nových výrobních zařízení. Kromě toho budou investiční projekty v rámci režimu dokončeny ve lhůtě šesti měsíců od data poskytnutí podpory.
Komise proto dospěla k závěru, že uvedený režim podpory přispěje k dosažení společného cíle zásadního významu a že je nezbytný, vhodný a přiměřený k řešení zdravotní krize v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU a s podmínkami stanovenými v dočasném rámci.
Na tomto základě a podle pravidel EU pro státní podporu Komise režim schválila.
Souvislosti
Komise přijala tzv. dočasný rámec, který členským státům umožní využít plnou flexibilitu stanovenou v pravidlech státní podpory, a během šíření koronavirové nákazy tak podpořit ekonomiku. Dočasný rámec ve znění ze dne 3. dubna 2020 stanoví následující druhy podpory, které mohou členské státy poskytnout:
i) přímé granty, kapitálové injekce, selektivní daňové výhody a zálohy, a to ve výši až 100 000 eur pro podniky působící v odvětví zemědělské prvovýroby, až 120 000 eur pro podniky působící v odvětví rybolovu a akvakultury a až 800 000 eur pro podniky působící ve všech ostatních odvětvích k pokrytí naléhavé potřeby likvidity. Členské státy mohou rovněž poskytnout – v nominální hodnotě až 800 000 eur na podnik – úvěry s nulovým úrokem nebo úvěrové záruky pokrývající 100 % rizika, s výjimkou podniků působících v odvětví zemědělské prvovýroby, pro které platí limit 100 000 eur, a podniků působících v odvětví rybolovu a akvakultury, pro něž platí limit 120 000 eur;
ii) státní záruky za úvěry poskytnuté podnikům, které mají zajistit, aby banky i nadále poskytovaly úvěry zákazníkům, kteří je potřebují. Tyto státní záruky mohou pokrýt až 90 % úvěrového rizika, a pomoci tak podnikům pokrýt jejich bezprostřední provozní a investiční potřeby;
iii) subvencované veřejné úvěry pro podniky se zvýhodněnými úrokovými sazbami. Tyto úvěry jsou určeny na pokrytí okamžitých provozních a investičních potřeb;
iv) záruky pro banky zprostředkovávající státní podporu reálné ekonomice, které stanoví, že podpora se považuje za přímou podporu zákazníků bank, nikoli bank samotných, a dávají pokyny k tomu, jak zajistit minimální narušení hospodářské soutěže mezi bankami;
v) veřejné krátkodobé pojištění vývozních úvěrů pro všechny země, aniž by dotyčný členský stát musel prokázat, že daná země představuje dočasné neobchodovatelné riziko;
vi) podpora výzkumu a vývoje souvisejícího s koronavirem za účelem řešení současné zdravotní krize ve formě přímých grantů, vratných záloh nebo daňových zvýhodnění. Lze poskytnout bonus na projekty přeshraniční spolupráce mezi členskými státy;
vii) podpora na výstavbu a modernizaci testovacích zařízení nezbytných pro vývoj a testování produktů potřebných pro zvládnutí koronavirové nákazy (včetně očkovacích látek, ventilátorů a ochranných oděvů), až po jejich první průmyslové využití. Tato podpora může mít formu přímých grantů, daňových zvýhodnění, vratných záloh a záruk za pokrytí ztrát. Lze poskytnout bonus podnikům, pokud je jejich investice podporována více než jedním členským státem a pokud je uzavřena do dvou měsíců od poskytnutí podpory;
viii) podpora na výrobu produktů relevantních pro zvládnutí koronavirové nákazy ve formě přímých grantů, daňových zvýhodnění, vratných záloh a záruk za pokrytí ztrát. Lze poskytnout bonus podnikům, pokud je jejich investice podporována více než jedním členským státem a pokud je uzavřena do dvou měsíců od poskytnutí podpory;
ix) cílená podpora ve formě odkladu plateb daní a/nebo příspěvků na sociální zabezpečení v případě odvětví, regionů nebo druhů podniků, které jsou pandemií nejvíce zasaženy;
x) cílená podpora v podobě mzdových dotací na zaměstnance určená podnikům působícím v nejvíce postižených odvětvích nebo regionech, které by bez této podpory musely propouštět zaměstnance.
Dočasný rámec umožňuje členským státům všechna podpůrná opatření, s výjimkou úvěrů a záruk za tentýž úvěr a úvěrů přesahujících stropy stanovené dočasným rámcem, vzájemně kombinovat. Rovněž členským státům umožňuje kombinovat všechna podpůrná opatření poskytnutá podle dočasného rámce se stávajícími možnostmi poskytování podpory de minimis, a to do výše 25 000 eur během tří rozpočtových let v případě podniků působících v odvětví zemědělské prvovýroby, 30 000 eur během tří rozpočtových let v případě podniků působících v odvětví rybolovu a akvakultury a 200 000 eur během tří rozpočtových let v případě podniků působících ve všech ostatních odvětvích. Členské státy se však musí zavázat k tomu, že zabrání nepatřičné kumulaci podpůrných opatření u stejných podniků a omezí podporu tak, aby odpovídala jejich skutečným potřebám.
Dočasný rámec doplňuje řadu dalších možností, které členské státy již mají k dispozici ke zmírnění socioekonomického dopadu koronavirové nákazy v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení o koordinované ekonomické reakci na koronavirovou nákazu COVID-19, v němž jsou tyto možnosti uvedeny. Členské státy mohou ve prospěch podniků zavést například obecně aplikovatelné změny, které nespadají do oblasti působnosti pravidel státní podpory (např. odklad platby daní nebo podpora zkrácené pracovní doby ve všech odvětvích). Rovněž mohou podnikům poskytnout náhradu za škodu vzniklou přímo v souvislosti s koronavirovou nákazou.
Dočasný rámec bude platit do konce prosince 2020. Před tímto termínem nicméně Komise v zájmu právní jistoty posoudí, zda jeho platnost není třeba prodloužit.
Jakmile bude vyřešena otázka důvěrnosti údajů, bude nedůvěrné znění rozhodnutí zveřejněno v rejstříku státních podpor, který Komise publikuje na stránkách pro hospodářskou soutěž, pod číslem SA.56961. Informace o nových rozhodnutích týkajících se státní podpory zveřejněných na internetu a v Úředním věstníku Evropské unie naleznete také ve specializovaném elektronickém týdeníku State Aid Weekly e-News.
Více informací o dočasném rámci a dalších opatřeních, která Komise přijala s cílem řešit ekonomické dopady koronavirové pandemie, naleznete zde.
Diskusní pořad, dnes na téma: Reklamace dovolené
Článek si klade za cíl informovat čtenáře ohlavních úskalích souvisejících s převzetím zboží v mezinárodní železniční nákladní přepravě podléhající Předpisům CIM, především s ohledem na možnou prekluzi nároků na náhradu škody při přijetí zásilky. Zároveň článek odpovídá na otázku, kdy je příjemce povinen při takových přepravách hradit náklady přepravy.
Výkon funkce statutárního orgánu na Slovensku bude vedle soudu moci zakázat i daňový úřad. Co to znamená pro české podnikatele?