Po deseti letech práce dostala paní Markéta výpověď z organizačních důvodů. Výpovědní lhůta skončila 31.ledna, vyklidila svůj stůl a předala pracovní pomůcky. Předpokládala, že nejpozději následující měsíc spolu s poslední výplatou obdrží evidenční list, potvrzení pro úřad práce i přehled příjmů.
Nic takového se ale nestalo. „Volala jsem účetní, řekla mi, že do dubna je času dost, jen nevím, jak se bez potřebných potvrzení přihlásit na úřadu práce,“ popisuje paní Markéta a ptá se: „Jaké všechny dokumenty musím dostat při odchodu ze zaměstnání a je daný nějaký termín? Stačí digitální nebo je jistější je mít papírově?“
Vydat potvrzení o zaměstnání při skončení pracovněprávního vztahu patří mezi základní povinnosti každého zaměstnavatele. S podněty ke kontrole za její nesplnění se velmi často setkávají i inspektoři Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a mohou problém pomoci řešit.
„Doporučujeme čtenářce, aby zaměstnavatele písemně vyzvala, upozornila ho, že porušuje své zákonné povinnosti a pokud dokumenty nevydá, je připravena podat podnět ke kontrole orgánům inspekce práce,“ radí Richard Kolibač ze SÚIP.
Podle zkušeností inspektorů mnohdy takové upozornění postačí k tomu, aby zaměstnavatel své pochybení napravil. A pokud ne, nezbývá než opravdu podnět ke kontrole podat. „V případě, že kontrola zjistí, že zaměstnavatel porušil zákon, může zaměstnavatele vyzvat k nápravě,“ dodává Kolibač.
Dobrou zprávou je, že na úřad práce je možné se vydat i bez potřebných papírů. „Pokud nelze skutečnosti rozhodné pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání osvědčit jinak, může úřad práce připustit jejich osvědčení čestným prohlášením,“ vysvětluje Martin Bušo, mluvčí Úřadu práce ČR a dodává: „Údaje rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti je úřad oprávněn získávat z informačních systémů vedených Českou správou sociálního zabezpečení.“
Pokud jde o vydání dokumentace v souvislosti se skončením pracovního poměru, zaměstnavatel má vůči zaměstnanci několik povinností, které jsou vyjmenovány v zákoníku práce. Co vše a kdy musí zaměstnanci předat, vysvětluje advokátka Nikola Faltová.
Potvrzení o zaměstnání, v praxi často označováno jako zápočtový list, musí zaměstnavatel zaměstnanci vydat nejpozději při skončení pracovního poměru. Zápočtový list musí obsahovat údaje o zaměstnání (tj. zda šlo o pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání), o druhu konaných prací, o dosažené kvalifikaci, odpracované době, dále informaci, zda jsou ze mzdy prováděny srážky včetně dalších údajů ohledně těchto srážek, a také údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.
Na žádost zaměstnance musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci tzv. oddělené potvrzení, ve kterém uvede další údaje, zejména ty, které jsou důležité pro případné zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a výpočet výše eventuální podpory v nezaměstnanosti (např. údaj o výši průměrného výdělku, o tom, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem rozvázány z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem). I toto potvrzení by měl zaměstnavatel vydat nejpozději ke dni skončení pracovního poměru. Pokud o něj již bývalý zaměstnanec požádá později, pak co nejdříve po obdržení této žádosti.
Zaměstnavatel je dále povinen vydat zaměstnanci, jehož pracovní poměr skončil, evidenční list důchodového pojištění, a to nejpozději do 1 měsíce od posledního dne trvání pracovního poměru tohoto zaměstnance.
Další povinností zaměstnavatele, bez ohledu na to, zda zaměstnanec skončil svůj pracovní poměr či nikoliv, je vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech, a to 10 dnů od doby, kdy zaměstnanec o tento dokument zažádal.
Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel rovněž povinen vydat do 15 dnů posudek o pracovní činnosti, ne však dříve než dva měsíce před skončením pracovního poměru.
Dne 16. července 2020 Soudní dvůr Evropské unie vydal dlouho očekávaný rozsudek ve věci C-311/18 (dále jen „rozsudek Schrems II“), kterým za neplatné prohlásil prováděcí rozhodnutí Evropské komise č. 2016/1250 ze dne 12. července 2016 o odpovídající úrovni ochrany poskytované štítem EU–USA na ochranu soukromí (dále jen „Rozhodnutí o Privacy Shield“). Předávat osobní údaje do USA na základě Rozhodnutí o Privacy Shield tak již není možné, ačkoliv byl tento postup dosud běžný a značně rozšířený.
Česká republika zareagovala na současnou situaci relativně rychle, a to především v oblasti finanční podpory v případech výpadku příjmů v důsledku pandemie koronaviru a přijetím vládních opatření s cílem zastavení nebo zmírnění šíření infekce. Daňové a sociální programy jsou již dokončeny a probíhají.